Uživatel:Hulcovat/Božena Folkmannová: Porovnání verzí

< Uživatel:Hulcovat
Řádek 37: Řádek 37:
 
  | počet_stran = 87| strany = 8
 
  | počet_stran = 87| strany = 8
 
  | rok = 2004| citace = 2016-5-12}}</ref>
 
  | rok = 2004| citace = 2016-5-12}}</ref>
* {{Citace monografie|titul = Chilopoda republiky československé|místo = Praha|rok = 1928}}
+
* ''Chilopoda republiky československé''.Praha.1928
* {{Citace monografie|titul = Dva nové druhy Lithobiidu z Křivoklátska|místo = Praha|rok = 1946}}
+
* ''Dva nové druhy Lithobiidu z Křivoklátska''. Praha.1946
* {{Citace monografie|titul = Stonožky z Jeseníků| rok = 1947}}
+
* ''Stonožky z Jeseníků''.1947
* {{Citace monografie|titul = Příspěvek k poznání stonožek severního Slezska | rok = 1949}}
+
* ''Příspěvek k poznání stonožek severního Slezska''.1949
  
 
'''Učebnice'''
 
'''Učebnice'''
* {{Citace monografie|titul = Parazitologie pro biology|místo = Praha|rok = 1957}}
+
* ''Parazitologie pro biology''.Praha.1957
* {{Citace monografie|titul = Základy obecné zoologie|místo = Praha|rok = 1960}
+
* ''Základy obecné zoologie''.Praha.1960
  
 
==Reference==
 
==Reference==
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 12. 5. 2016, 00:49

(*28. ledna 1903 Praha – 27. září 1960 Praha)[1]

Bioložka, entomoložka, parazitoložka


Život a profese

Narodila se do rodiny akademického sochaře Hanuše Folkmana, který se mimo jiné podílel na sochařské výzdobě Wilsonova nádraží. Měla dvě sestry Hanu a Annu, ta vystudovala lékařskou fakultu UK. Po maturitě roku 1922 na reálném gymnáziu ve Slezké ulici byla přijata na lékařskou fakultu UK, kde studovala biologii pod vedením A. Mrázka a Julia M. Komárka, u kterého pracovala i po ukončení studií. Titul RNDr získala 19.2. 1927 za disertaci s názvem Předběžné výsledky k monografii chilopod, o které K. Absolon [2]píše: "Byla to nejprve Dr. Božena Folkmannová, která nás mile překvapila svou znamenitou disertací..., prací pilnou a svědomitou, kterou zejména já dovedu kriticky oceniti, ježto jsem se, jak výše zmíněno, sám Chilopody po dlouhá léta zabýval." Později vydává svou práci Chilopoda republiky českoslovenké, kde podle [2] popisuje 29 druhů stonožek z toho 5 nových.

V letech 1931 - 1932 pracuje jako demonstrátorka fyziologického ústavu a rok později jako demonstrátorka biologického ústavu. Od roku 1933 působila tamtéž jako asistentka. V roce 1939 po uzavření vysokých škol byla nucena své místo opustit. Během války vystřídala mnoho zaměstnání. Od profesorky dívčího gymnázia v Plzni až po dělnici v továrně Singer. Po válce se krátce vrátila do biologického ústavu poté odešla do Brna, kde 1.9. 1945 získala místo asistentky na zoologického ústavu PřF v Brně.[1] Je přijata Janem Zavřelem, ten krátce potom umírá a vedení ústavu se ujímá prof. Sergej Hrabě. Roku 1955 se habilitovala na základě svých dalších prací o stonožkách. V Brně se mohla věnovat i pedagogické práci. Přednášela Obecnou zoologii a od roku 1951 Parazitologii. Tomuto tématu se pak věnovala hlouběji a napsala spolu s J. Vojtkem první učebnici parazitologie Parazitologie pro biology. Na sklonku svého života vydala spolu s J. Langem skripta Základy obecné zoologie.

Dílo

Vědecké práce

Během svého života zmapovala Chilopoda na území Jeseníků, Rychlebských hor, Beskyd, okolí Prahy a Berounska.[3]

  • Chilopoda republiky československé.Praha.1928
  • Dva nové druhy Lithobiidu z Křivoklátska. Praha.1946
  • Stonožky z Jeseníků.1947
  • Příspěvek k poznání stonožek severního Slezska.1949

Učebnice

  • Parazitologie pro biology.Praha.1957
  • Základy obecné zoologie.Praha.1960

Reference

  1. 1,0 1,1 ADAMEC, Josef; BERÁNEK, Karel; HLAVÁČKOVÁ, Ludmila. Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348-1939. Svazek I., A-K. Praha : [s.n.], 1988. 296 s. S. 193.  
  2. 2,0 2,1 ABSOLON, Karel. O balkánských speofilních Myriopodech. [s.l.] : [s.n.], 1935.  
  3. LAŠKA, Vratislav. Atlas rozšíření stonožek (chilopoda) České republiky. Olomouc, 2004 [cit. 2016-5-12]. 87 s. Bakalářská. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostřední. Vedoucí práce Ivan H.Tuf. s. 8. Dostupné online.