Bohuslava Kecková

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

(18. března 1854 Bukol – 17. října 1911 Kostomlaty nad Labem)

První česká lékařka.

Kvůli absolvování doktorátu v zahraničí nemohla v Praze vykonávat lékařskou praxi. Ve Vídni navštěvovala kurz na porodnické klinice a poté vykonávala v Praze porodnickou činnost, přičemž byla pacientkami hojně vyhledávána. V roce 1892 získala nabídku na práci v Bosně, kde mohla muslimským ženám poskytovat lékařskou péči pouze žena a začátkem roku 1893 zde nastoupila. Před Keckovou působila v Bosně rok Anna Bayerová, rovněž absolvovavší v Curychu, která však kvůli sporům o zaměření na administrativní práci místo opustila. Kecková ošetřovala ženy muslimského, ale i jiného vyznání a též muže, vydávala se rovněž mimo město. Na koni a v doprovodu četníků například absolvovala šestitýdenní cestu, při níž zkoumala syfilis u žen. **** Kecková 1909*** Její zdejší přínos nespočívá pouze v lékařské činnosti: učila čtení, psaní, ruční práce a snažila se vést ke správné životosprávě i četbě; přednášela zdravotní výchovu ve státní dívčí škole. Články přispívala do českých Ženských listů a Lady, popularizační texty publikovala i v místním tisku. Například roku 1909 v chorvatštině v listu Osvit vydala texty O tuberkulose plic, O pití, O správné výživě. V Bosně strávila Kecková 18 let. Kvůli zdravotním potížím se vrátila zpátky do Čech.

V Americkém klubu dam pronesla roku 1889 přednášku „O zkušenostech MUDr. Keckové“ Anna Heroldová.

Věnceslava Lužická, redaktorka Lady, v níž Kecková publikovala, jí dedikovala svůj román Starosvětská: „Slovutné slečně Dr. Bohuslavě Keckové, státní lékařce v Mostaru[,] v důkaz obdivu a přátelské úcty věnováno“.

Dílo

Články

KECKOVÁ, Bohuslava. O pohybu a zaměstnání. Lada, ročník neuveden, 1898 [série článků o vztahu výuky, práce, pohybu a zdraví].

KECKOVÁ, Bohuslava. Škodlivý utišující prostředek v útlém dětském věku. Lada, ročník neuveden, 1. 1. 1903, č. 1, s. 4 + 1. 2. 1903, č. 3, s. 28.

KECKOVÁ, Bohuslava: Einsiedel ve Švýcarsku. Lada, ročník neuveden, 1904 [cestopisná reportáž na pokračování].

KECKOVÁ, Bohuslava: O zdraví výživě. Lada, ročník neuveden, 1906–1907 [série článků o částech Potrava z říše živočišstva, Potrava z říše rostlinstva a Tekutá potrava].

KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. Lada, ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.

Zdroje

Literatura

GROSSMANNOVÁ BRODSKÁ, L.: Med. Dr. Bohuslava Kecková. Lada, ročník neuveden, 1. 1. 1912, č. 1, s. 4 + 15. 1. 1912, č. 2, s. 16.

HONZÁKOVÁ, Anna: Působení dr. A. Bayerové v Bosně. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 51–55.

KRÁSNOHORSKÁ, Eliška: V paměť druhé lékařky české [poprvé publ. v Ženském obzoru 19, č. 5–6, s. 65]. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 45–50.

rz: heslo Bohuslava Kecková. In: Národní album. Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících a zasloužilých. Praha: J. R. Vilímek, 1899, s. 341–342.

ŘEHÁKOVÁ, Anna: Na vzpomínkách. Ženský svět 15, 5. 12. 1911, č. 21, s. 323–326.

Vnč: heslo Bohuslava Kecková. In: Ottův slovník naučný nové doby, III. svazek, 1. díl [1934]. Praha – Litomyšl: Paseka a Argo 2000, s. 474.