Bohuslava Kecková

Stránka ve výstavbě
60px Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. 60px

(18. března 1854 Bukol – 17. října 1911 Kostomlaty nad Labem)

První promovaná česká lékařka.

Narodila se v Bukoli u Prahy, ale kvůli otcově práci se rodina v jejím útlém věku přestěhovala do Prahy. V 16 letech absolvovala vyšší dívčí školu a přesvědčila otce, aby jí umožnil čtyři roky soukromé výuky gymnaziálních předmětů. V roce 1874 složila maturitní zkoušku na malostranském gymnáziu, čímž se stala první Češkou s tímto (středoškolským) diplomem.[1][2]

Na curyšské univerzitě, kam se přihlásila, neboť jí jako ženě nebylo umožněno získat vysokoškolské vzdělání v Rakousku, studovala čtyři roky medicínu. Dva roky byla asistentkou profesora Edmunda Roseho (1836–1914) na chirurgickém oddělení a pracovala též u profesora Huguenina na oddělení vnitřních nemocí.[3] Spolu s Keckovou studovaly tři Američanky a jedna Ruska. K začátkům studia Kecková uvádí: „V první anatomické přednášce spatřivši nás 5 dam seděti asi mezi 60 studenty, nemohla jsem se ubrati zvláštnímu pocitu jakési úzkostlivosti a zaraženosti, očekávajíc tesklivé věci, které přijíti měly.“[4] Doktorát získala v srpnu 1880 za disertační práci O řezu průdušnice při nádorech na krku,[5]Anna Bayerová absolvovala o rok později,[6] a tak je Kecková první promovanou českou lékařkou.

V Praze nemohla vykonávat lékařskou praxi kvůli absolvování doktorátu v zahraničí. Ve Vídni navštěvovala kurz na porodnické klinice,[7] v Praze poté vykonávala porodnickou činnost. Z textů o Keckové opakovaně plyne, že byla pacientkami byla hojně vyhledávána a těšila se jejich oblibě.[8]

V roce 1892 dostala nabídku, aby šla do Bosny, okupované Rakousem-Uherskem, ošetřovat muslimské ženy, neboť muži jim nesměli poskytovat lékařskou pomoc. Začátkem roku 1893 zde nastoupila. Před Keckovou působila v Bosně rok Bayerová, rovněž absolvovavší v Curychu, která však místo opustila kvůli sporům o zaměření na administrativní práci.[9] V lednu 1896 byla definitivně ustanovena sarajevskou vládou za zemskou lékařku pro Bosnu a Hercegovinu.[10] Kecková ošetřovala ženy muslimského i jiného vyznání, a to ve městě i mimo něj.[11] Na koni a v doprovodu četníků například absolvovala šestitýdenní cestu, při níž zkoumala syfilis u žen.[12] Její bosenský přínos nespočívá pouze v lékařské činnosti: učila čtení, psaní, ruční práce a snažila se vést ke správné životosprávě i četbě; přednášela zdravotní výchovu ve státní dívčí škole.[13] Učila v chorvatštině a dochovala se zmínka, že v roce 1905 šlo ve čtvrté třídě o antropologii, v páté o ošetřování nemocných v domácnosti).[14] Články, které psala v Bosně, přispívala do českých Ženských listů a Lady, popularizační texty publikovala i v místním tisku. Například roku 1909 vydala v chorvatštině v listu Osvit texty „O tuberkulose plic“, „O pití“, „O správné výživě“.[15]

V Bosně strávila Kecková 18 let a rovněž její tamní působení je shodně hodnoceno kladně, byť Kecková uvádí, že k ní ženy (a obzvlášť Turkyně) přistupovaly zpočátku rezervovaně.[16] Zpátky do Čech se vrátila kvůli zdravotním potížím se vrátila zpátky do Čech.[17]

Přednášku „O zkušenostech MUDr. Keckové“ pronesla roku 1889 v Americkém klubu dam Anna Heroldová.[18]

Věnceslava Lužická, redaktorka Lady, v níž Kecková publikovala, jí dedikovala svůj román Starosvětská: „Slovutné slečně Dr. Bohuslavě Keckové, státní lékařce v Mostaru[,] v důkaz obdivu a přátelské úcty věnováno“.[19]

Dílo

Komentované dílo

Bohuslava Kecková publikovala cestopisné texty a popularizační texty se zdravotnickou tematikou. Kromě přímého poskytování lékařské péče tak čtenářům v přístupné formě zprostředkovávala důležité informace o zdravém způsobu života. Podstatnou část jejího přínosu tedy činí i tato osvětová činnost.

Bibliografie

Články

KECKOVÁ, Bohuslava. O výživě. Lada, ročník neuveden, 1897 [série článků].

KECKOVÁ, Bohuslava. O pohybu a zaměstnání. Lada, ročník neuveden, 1898 [série článků o vztahu výuky, práce, pohybu a zdraví].

KECKOVÁ, Bohuslava. Škodlivý utišující prostředek v útlém dětském věku. Lada, ročník neuveden, 1. 1. 1903, č. 1, s. 4 + 1. 2. 1903, č. 3, s. 28.

KECKOVÁ, Bohuslava. O ošetřování nemocných v domácnostech. Ženské listy, ročník 31, 1903, č. 10, s. 193–196 + č. 11, s. 218–222 + č. 12, s. 240–242.

KECKOVÁ, Bohuslava: Einsiedel ve Švýcarsku. Lada, ročník neuveden, 1904 [cestopisná reportáž na pokračování].

KECKOVÁ, Bohuslava: O zdraví výživě. Lada, ročník neuveden, 1906–1907 [série článků o částech Potrava z říše živočišstva, Potrava z říše rostlinstva a Tekutá potrava].

KECKOVÁ, Bohuslava: Z desítileté činnosti lékařské. Ženské listy, ročník 32, 1904 [série článků nejen o lékařské činnosti v Mostaru].

KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. Lada, ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.

Zdroje

Literatura

anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, duben 1898, č. 4, s. 65–70 + květen 1898, č. 5, s. 90–93 [životopisný článek s citací Keckové].

GROSSMANNOVÁ BRODSKÁ, L.: Med. Dr. Bohuslava Kecková. Lada, ročník neuveden, 1. 1. 1912, č. 1, s. 4 + 15. 1. 1912, č. 2, s. 16.

HONZÁKOVÁ, Anna: Působení dr. A. Bayerové v Bosně. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 51–55.

KECKOVÁ, Bohuslava. Z desítileté lékařské činnosti. Ženské listy 32, 1904 [text na pokračování].

KRÁSNOHORSKÁ, Eliška: V paměť druhé lékařky české [poprvé publ. v Ženském obzoru 19, č. 5–6, s. 65]. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 45–50.

MATOUŠEK, Otakar: Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1954.

rz: heslo Bohuslava Kecková. In: Národní album. Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících a zasloužilých. Praha: J. R. Vilímek, 1899, s. 341–342.

ŘEHÁKOVÁ, Anna: Na vzpomínkách. Ženský svět 15, 5. 12. 1911, č. 21, s. 323–326.

Vnč: heslo Bohuslava Kecková. In: Ottův slovník naučný nové doby, III. svazek, 1. díl [1934]. Praha – Litomyšl: Paseka a Argo 2000, s. 474.

Reference

  1. anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, duben 1898, č. 4, s. 66.
  2. Při vydání Krásnohorské textu o Keckové v almanachu Československé studentky let 1890–1934 je redakční poznámka, která původní informaci z vydání v Ženském obzoru o maturitě v Čechách opravuje na maturitu ve Švýcarsku. O švýcarské maturitě dále píše pouze Matoušek (viz Zdroje/Literatura).
  3. anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, duben 1904, č. 4, s. 69.
  4. anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, duben 1898, č. 4, s. 67.
  5. anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, duben 1898, č. 4, s. 69.
  6. Informace z hesla o Anně Bayerové na databázi Albína.
  7. GROSSMANNOVÁ BRODSKÁ, L.: Med. Dr. Bohuslava Kecková. Lada, ročník neuveden, 1. 1. 1912, č. 1, s. 4 + 15. 1. 1912, č. 2, s. 16.
  8. Viz např. KRÁSNOHORSKÁ, Eliška: V paměť druhé lékařky české [poprvé publ. v Ženském obzoru 19, č. 5–6, s. 65]. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 45–50.
  9. HONZÁKOVÁ, Anna: Působení dr. A. Bayerové v Bosně. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 51–55.
  10. anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, květen 1898, č. 5, s. 92.
  11. anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, květen 1898, č. 5, s. 91
  12. KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. Lada, ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.
  13. ŘEHÁKOVÁ, Anna: Na vzpomínkách. Ženský svět 15, 5. 12. 1911, č. 21, s. 323–326.
  14. Lada, č. 4, 15. 2. 1905, s. 42.
  15. KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. Lada, ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.
  16. KECKOVÁ, Bohuslava: Z desítileté činnosti lékařské. Ženské listy, ročník 32, 1904, č. 7, s. 126.
  17. KRÁSNOHORSKÁ, Eliška: V paměť druhé lékařky české [poprvé publ. v Ženském obzoru 19, č. 5–6, s. 65]. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 45–50.
  18. Příloha B. Seznam odborných přednášek v Americkém klubu dam. In: SECKÁ, Milena: Americký klub dam. Krůček k ženské vzdělanosti. Praha: Národní muzeum Praha, Praha 2012, s. 138.
  19. LUŽICKÁ, Věnceslava: Starosvětská [ps. 1895]. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, rok vydání neuveden, s. 5.