Bohuslava Kecková: Porovnání verzí
Řádek 4: Řádek 4:
 
'''První promovaná česká lékařka.'''
 
'''První promovaná česká lékařka.'''
 
    
 
    
−
Narodila se v Bukoli u Prahy, ale kvůli otcově práci se rodina v jejím útlém věku přestěhovala do Prahy. V 16 letech absolvovala vyšší dívčí školu a přesvědčila otce, aby jí umožnil čtyři roky soukromé výuky gymnaziálních předmětů. V roce 1874 na malostranském gymnáziu složila maturitní zkoušku, čímž se stala první Českou, jež složila maturitní zkoušku.<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, duben 1898, č. 4, s. 66.</ref><ref>Při vydání Krásnohorské textu o Keckové v almanachu ''Československé studentky let 1890–1934'' je redakční poznámka, která původní informaci z vydání v ''Ženském obzoru'' o maturitě v Čechách opravuje na maturitu ve Švýcarsku. O švýcarské maturitě dále píše pouze Matoušek (viz Zdroje/Literatura).</ref>  
+
Narodila se v Bukoli u Prahy, ale kvůli otcově práci se rodina v jejím útlém věku přestěhovala do Prahy. V 16 letech absolvovala vyšší dívčí školu a přesvědčila otce, aby jí umožnil čtyři roky soukromé výuky gymnaziálních předmětů. V roce 1874 složila maturitní zkoušku na malostranském gymnáziu, čímž se stala první Češkou, jež složila maturitní zkoušku.<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, duben 1898, č. 4, s. 66.</ref><ref>Při vydání Krásnohorské textu o Keckové v almanachu ''Československé studentky let 1890–1934'' je redakční poznámka, která původní informaci z vydání v ''Ženském obzoru'' o maturitě v Čechách opravuje na maturitu ve Švýcarsku. O švýcarské maturitě dále píše pouze Matoušek (viz Zdroje/Literatura).</ref>  
 
   
 
   
−
Na curyšské univerzitě, kam se přihlásila, neboť jí jako ženě nebylo umožněno získat vysokoškolské vzdělání v Rakousku, studovala čtyři roky medicínu a dva roky byla asistentkou profesora Edmunda Roseho (1836–1914) na chirurgickém oddělení a pracovala též u profesora Huguenina na oddělení vnitřních nemocí.<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, duben 1904, č. 4, s. 69.</ref>.
+
Na curyšské univerzitě, kam se přihlásila, neboť jí jako ženě nebylo umožněno získat vysokoškolské vzdělání v Rakousku, studovala čtyři roky medicínu a dva roky byla asistentkou profesora Edmunda Roseho (1836–1914) na chirurgickém oddělení a pracovala též u profesora Huguenina na oddělení vnitřních nemocí.<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, duben 1904, č. 4, s. 69.</ref> Spolu s Keckovou studovaly tři Američanky a jedna Ruska. K začátkům studia Kecková uvádí: „V první anatomické přednášce spatřivši nás 5 dam seděti asi mezi 60 studenty, nemohla jsem se ubrati zvláštnímu pocitu jakési úzkostlivosti a zaraženosti, očekávajíc tesklivé věci, které přijíti měly.“<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, duben 1898, č. 4, s. 67.</ref>
−
Kecková k začátkům studia, kdy přímo s ní studovaly tři Američanky a jedna Ruska, uvádí: „V první anatomické přednášce spatřivši nás 5 dam seděti asi mezi 60 studenty, nemohla jsem se ubrati zvláštnímu pocitu jakési úzkostlivosti a zaraženosti, očekávajíc tesklivé věci, které přijíti měly.“<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, duben 1898, č. 4, s. 67.</ref>
+
Doktorát získala v srpnu 1880 za disertační práci ''O řezu průdušnice při nádorech na krku'',<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, duben 1898, č. 4, s. 69.</ref> – [[Anna Bayerová]] absolvovala o rok později,<ref>Informace z hesla o Anně Bayerové na databázi Albína.</ref> a tak je Kecková první promovanou českou lékařkou.
−
Doktorát získala v srpnu 1880 za disertační práci O řezu průdušnice při nádorech na krku,<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, duben 1898, č. 4, s. 69.</ref> – [[Anna Bayerová]] absolvovala o rok později,<ref>Informace z hesla o Anně Bayerové na databázi Albína.</ref> a tak je Kecková první promovanou českou lékařkou.
 
 
   
 
   
 
Kvůli absolvování doktorátu v zahraničí nemohla v Praze vykonávat lékařskou praxi. Ve Vídni navštěvovala kurz na porodnické klinice<ref>GROSSMANNOVÁ BRODSKÁ, L.: Med. Dr. Bohuslava Kecková. ''Lada'', ročník neuveden, 1. 1. 1912, č. 1, s. 4 + 15. 1. 1912, č. 2, s. 16.</ref> a poté vykonávala v Praze porodnickou činnost. Pacientkami byla hojně vyhledávána<ref>KRÁSNOHORSKÁ, Eliška: V paměť druhé lékařky české [poprvé publ. v ''Ženském obzoru'' 19, č. 5–6, s. 65]. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): ''Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou''. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 45–50.</ref> a z textů o Keckové opakovaně plyne též obliba u pacientek.
 
Kvůli absolvování doktorátu v zahraničí nemohla v Praze vykonávat lékařskou praxi. Ve Vídni navštěvovala kurz na porodnické klinice<ref>GROSSMANNOVÁ BRODSKÁ, L.: Med. Dr. Bohuslava Kecková. ''Lada'', ročník neuveden, 1. 1. 1912, č. 1, s. 4 + 15. 1. 1912, č. 2, s. 16.</ref> a poté vykonávala v Praze porodnickou činnost. Pacientkami byla hojně vyhledávána<ref>KRÁSNOHORSKÁ, Eliška: V paměť druhé lékařky české [poprvé publ. v ''Ženském obzoru'' 19, č. 5–6, s. 65]. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): ''Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou''. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 45–50.</ref> a z textů o Keckové opakovaně plyne též obliba u pacientek.
 
    
 
    
−
V roce 1892 získala nabídku práce v Bosně, okupované Rakousem-Uherskem, kde mohla muslimským ženám poskytovat lékařskou péči pouze žena, a začátkem roku 1893 zde nastoupila.
+
V roce 1892 dostala nabídku, aby šla do Bosny, okupované Rakousem-Uherskem, ošetřovat muslimské ženy, neboť muži jim nesměli poskytovat lékařskou pomoc. Začátkem roku 1893 zde nastoupila. Před Keckovou působila v Bosně rok Bayerová, rovněž absolvovavší v Curychu, která však kvůli sporům o zaměření na administrativní práci místo opustila.<ref>HONZÁKOVÁ, Anna: Působení dr. A. Bayerové v Bosně. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): ''Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou''. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 51–55.</ref>V lednu 1896 ustanovena definitivně sarajevskou vládou za zemskou lékařku pro Bosnu a Hercegovinu.<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, květen 1898, č. 5, s. 92.</ref> Kecková ošetřovala ženy muslimského, ale i jiného vyznání, vydávala se rovněž mimo město.<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, květen 1898, č. 5, s. 91</ref> Na koni a v doprovodu četníků například absolvovala šestitýdenní cestu, při níž zkoumala syfilis u žen.<ref>KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. ''Lada'', ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.</ref> Její zdejší přínos nespočívá pouze v lékařské činnosti: učila čtení, psaní, ruční práce a snažila se vést ke správné životosprávě i četbě; přednášela zdravotní výchovu ve státní dívčí škole.<ref>ŘEHÁKOVÁ, Anna: Na vzpomínkách. ''Ženský svět'' 15, 5. 12. 1911, č. 21, s. 323–326.</ref> Učila v chorvatšině a dochovala se zmínka, že v roce 1905 šlo ve čtvrté třídě o antropologii, v páté o ošetřování nemocných v domácnosti).<ref>Lada, č. 4, 15. 2. 1905, s. 42.  
−
Před Keckovou působila v Bosně rok Bayerová, rovněž absolvovavší v Curychu, která však kvůli sporům o zaměření na administrativní práci místo opustila.<ref>HONZÁKOVÁ, Anna: Působení dr. A. Bayerové v Bosně. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): ''Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou''. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 51–55.</ref>V lednu 1896 ustanovena definitivně sarajevskou vládou za zemskou lékařku pro Bosnu a Hercegovinu.<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, květen 1898, č. 5, s. 92.</ref> Kecková ošetřovala ženy muslimského, ale i jiného vyznání, vydávala se rovněž mimo město.<ref>anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. ''Ženské listy'' 26, květen 1898, č. 5, s. 91</ref> Na koni a v doprovodu četníků například absolvovala šestitýdenní cestu, při níž zkoumala syfilis u žen.<ref>KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. ''Lada'', ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.</ref> Její zdejší přínos nespočívá pouze v lékařské činnosti: učila čtení, psaní, ruční práce a snažila se vést ke správné životosprávě i četbě; přednášela zdravotní výchovu ve státní dívčí škole.<ref>ŘEHÁKOVÁ, Anna: Na vzpomínkách. ''Ženský svět'' 15, 5. 12. 1911, č. 21, s. 323–326.</ref> Učila v chorvatšině a dochovala se zmínka, že v roce 1905 šlo ve čtvrté třídě o antropologii, v páté o ošetřování nemocných v domácnosti).<ref>Lada, č. 4, 15. 2. 1905, s. 42.  
 
 
</ref> Články odtud přispívala do českých ''Ženských listů'' a ''Lady'', popularizační texty publikovala i v místním tisku. Například roku 1909 v chorvatštině v listu ''Osvit'' vydala texty „O tuberkulose plic“, „O pití“, „O správné výživě“.<ref>KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. ''Lada'', ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.</ref>  
 
</ref> Články odtud přispívala do českých ''Ženských listů'' a ''Lady'', popularizační texty publikovala i v místním tisku. Například roku 1909 v chorvatštině v listu ''Osvit'' vydala texty „O tuberkulose plic“, „O pití“, „O správné výživě“.<ref>KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. ''Lada'', ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.</ref>  
  

Verze z 2. 3. 2017, 19:35

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

(18. března 1854 Bukol – 17. října 1911 Kostomlaty nad Labem)

První promovaná česká lékařka.

Narodila se v Bukoli u Prahy, ale kvůli otcově práci se rodina v jejím útlém věku přestěhovala do Prahy. V 16 letech absolvovala vyšší dívčí školu a přesvědčila otce, aby jí umožnil čtyři roky soukromé výuky gymnaziálních předmětů. V roce 1874 složila maturitní zkoušku na malostranském gymnáziu, čímž se stala první Češkou, jež složila maturitní zkoušku.[1][2]

Na curyšské univerzitě, kam se přihlásila, neboť jí jako ženě nebylo umožněno získat vysokoškolské vzdělání v Rakousku, studovala čtyři roky medicínu a dva roky byla asistentkou profesora Edmunda Roseho (1836–1914) na chirurgickém oddělení a pracovala též u profesora Huguenina na oddělení vnitřních nemocí.[3] Spolu s Keckovou studovaly tři Američanky a jedna Ruska. K začátkům studia Kecková uvádí: „V první anatomické přednášce spatřivši nás 5 dam seděti asi mezi 60 studenty, nemohla jsem se ubrati zvláštnímu pocitu jakési úzkostlivosti a zaraženosti, očekávajíc tesklivé věci, které přijíti měly.“[4] Doktorát získala v srpnu 1880 za disertační práci O řezu průdušnice při nádorech na krku,[5] – Anna Bayerová absolvovala o rok později,[6] a tak je Kecková první promovanou českou lékařkou.

Kvůli absolvování doktorátu v zahraničí nemohla v Praze vykonávat lékařskou praxi. Ve Vídni navštěvovala kurz na porodnické klinice[7] a poté vykonávala v Praze porodnickou činnost. Pacientkami byla hojně vyhledávána[8] a z textů o Keckové opakovaně plyne též obliba u pacientek.

V roce 1892 dostala nabídku, aby šla do Bosny, okupované Rakousem-Uherskem, ošetřovat muslimské ženy, neboť muži jim nesměli poskytovat lékařskou pomoc. Začátkem roku 1893 zde nastoupila. Před Keckovou působila v Bosně rok Bayerová, rovněž absolvovavší v Curychu, která však kvůli sporům o zaměření na administrativní práci místo opustila.[9]V lednu 1896 ustanovena definitivně sarajevskou vládou za zemskou lékařku pro Bosnu a Hercegovinu.[10] Kecková ošetřovala ženy muslimského, ale i jiného vyznání, vydávala se rovněž mimo město.[11] Na koni a v doprovodu četníků například absolvovala šestitýdenní cestu, při níž zkoumala syfilis u žen.[12] Její zdejší přínos nespočívá pouze v lékařské činnosti: učila čtení, psaní, ruční práce a snažila se vést ke správné životosprávě i četbě; přednášela zdravotní výchovu ve státní dívčí škole.[13] Učila v chorvatšině a dochovala se zmínka, že v roce 1905 šlo ve čtvrté třídě o antropologii, v páté o ošetřování nemocných v domácnosti).[14] Články odtud přispívala do českých Ženských listů a Lady, popularizační texty publikovala i v místním tisku. Například roku 1909 v chorvatštině v listu Osvit vydala texty „O tuberkulose plic“, „O pití“, „O správné výživě“.[15]

V Bosně strávila Kecková 18 let a i zdejší činnost je shodně hodnocena kladně, byť Kecková uvádí, že k ní ženy (a obzvlášť Turkyně) přistupovaly zpočátku rezervovaně.[16] Kvůli zdravotním potížím se vrátila zpátky do Čech.[17]

V Americkém klubu dam pronesla roku 1889 přednášku „O zkušenostech MUDr. Keckové“ Anna Heroldová.[18]

Věnceslava Lužická, redaktorka Lady, v níž Kecková publikovala, jí dedikovala svůj román Starosvětská: „Slovutné slečně Dr. Bohuslavě Keckové, státní lékařce v Mostaru[,] v důkaz obdivu a přátelské úcty věnováno“.[19]

Dílo

Komentované dílo

Bohuslava Kecková publikovala cestopisné texty a texty popularizační, jež se týkaly zdravotnických témat. Kromě samotného poskytování lékařské péče tak čtenářům zprostředkovávala důležité informace v přístupné formě. Podstatnou část jejího přínosu tedy činí i tato osvětová činnost.

Bibliografie

Články

KECKOVÁ, Bohuslava. O výživě. Lada, ročník neuveden, 1897 [série článků].

KECKOVÁ, Bohuslava. O pohybu a zaměstnání. Lada, ročník neuveden, 1898 [série článků o vztahu výuky, práce, pohybu a zdraví].

KECKOVÁ, Bohuslava. Škodlivý utišující prostředek v útlém dětském věku. Lada, ročník neuveden, 1. 1. 1903, č. 1, s. 4 + 1. 2. 1903, č. 3, s. 28.

KECKOVÁ, Bohuslava. O ošetřování nemocných v domácnostech. Ženské listy, ročník 31, 1903, č. 10, s. 193–196 + č. 11, s. 218–222 + č. 12, s. 240–242.

KECKOVÁ, Bohuslava: Einsiedel ve Švýcarsku. Lada, ročník neuveden, 1904 [cestopisná reportáž na pokračování].

KECKOVÁ, Bohuslava: O zdraví výživě. Lada, ročník neuveden, 1906–1907 [série článků o částech Potrava z říše živočišstva, Potrava z říše rostlinstva a Tekutá potrava].

KECKOVÁ, Bohuslava: Z desítileté činnosti lékařské. Ženské listy, ročník 32, 1904 [série článků nejen o lékařské činnosti v Mostaru].

KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. Lada, ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.

Zdroje

Literatura

anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, duben 1898, č. 4, s. 65–70 + květen 1898, č. 5, s. 90–93 [životopisný článek s citací Keckové].

GROSSMANNOVÁ BRODSKÁ, L.: Med. Dr. Bohuslava Kecková. Lada, ročník neuveden, 1. 1. 1912, č. 1, s. 4 + 15. 1. 1912, č. 2, s. 16.

HONZÁKOVÁ, Anna: Působení dr. A. Bayerové v Bosně. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 51–55.

KECKOVÁ, Bohuslava. Z desítileté lékařské činnosti. Ženské listy 32, 1904 [text na pokračování].

KRÁSNOHORSKÁ, Eliška: V paměť druhé lékařky české [poprvé publ. v Ženském obzoru 19, č. 5–6, s. 65]. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 45–50.

MATOUŠEK, Otakar: Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1954.

rz: heslo Bohuslava Kecková. In: Národní album. Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících a zasloužilých. Praha: J. R. Vilímek, 1899, s. 341–342.

ŘEHÁKOVÁ, Anna: Na vzpomínkách. Ženský svět 15, 5. 12. 1911, č. 21, s. 323–326.

Vnč: heslo Bohuslava Kecková. In: Ottův slovník naučný nové doby, III. svazek, 1. díl [1934]. Praha – Litomyšl: Paseka a Argo 2000, s. 474.

Reference

  1. ↑ anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, duben 1898, č. 4, s. 66.
  2. ↑ Při vydání Krásnohorské textu o Keckové v almanachu Československé studentky let 1890–1934 je redakční poznámka, která původní informaci z vydání v Ženském obzoru o maturitě v Čechách opravuje na maturitu ve Švýcarsku. O švýcarské maturitě dále píše pouze Matoušek (viz Zdroje/Literatura).
  3. ↑ anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, duben 1904, č. 4, s. 69.
  4. ↑ anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, duben 1898, č. 4, s. 67.
  5. ↑ anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, duben 1898, č. 4, s. 69.
  6. ↑ Informace z hesla o Anně Bayerové na databázi Albína.
  7. ↑ GROSSMANNOVÁ BRODSKÁ, L.: Med. Dr. Bohuslava Kecková. Lada, ročník neuveden, 1. 1. 1912, č. 1, s. 4 + 15. 1. 1912, č. 2, s. 16.
  8. ↑ KRÁSNOHORSKÁ, Eliška: V paměť druhé lékařky české [poprvé publ. v Ženském obzoru 19, č. 5–6, s. 65]. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 45–50.
  9. ↑ HONZÁKOVÁ, Anna: Působení dr. A. Bayerové v Bosně. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 51–55.
  10. ↑ anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, květen 1898, č. 5, s. 92.
  11. ↑ anonym: MUDr. Bohuslava Kecková, besensko-hercegovská zemská lékařka v Mostaru. Ženské listy 26, květen 1898, č. 5, s. 91
  12. ↑ KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. Lada, ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.
  13. ↑ ŘEHÁKOVÁ, Anna: Na vzpomínkách. Ženský svět 15, 5. 12. 1911, č. 21, s. 323–326.
  14. ↑ Lada, č. 4, 15. 2. 1905, s. 42.
  15. ↑ KECKOVÁ, Bohuslava: Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové. Lada, ročník neuveden, 15. 2. 1910, č. 4, s. 41–42.
  16. ↑ KECKOVÁ, Bohuslava: Z desítileté činnosti lékařské. Ženské listy, ročník 32, 1904, č. 7, s. 126.
  17. ↑ KRÁSNOHORSKÁ, Eliška: V paměť druhé lékařky české [poprvé publ. v Ženském obzoru 19, č. 5–6, s. 65]. In: HONZÁKOVÁ, Albína (ed.): Československé studentky let 1890–1934. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou. Praha: Ženská národní rada a spolek Minerva, 1930, s. 45–50.
  18. ↑ Příloha B. Seznam odborných přednášek v Americkém klubu dam. In: SECKÁ, Milena: Americký klub dam. Krůček k ženské vzdělanosti. Praha: Národní muzeum Praha, Praha 2012, s. 138.
  19. ↑ LUŽICKÁ, Věnceslava: Starosvětská [ps. 1895]. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, rok vydání neuveden, s. 5.
Citováno z „http://albina.ff.cuni.cz/index.php?title=Bohuslava_Kecková&oldid=572“