Uživatel:Hulcovat/Božena Folkmannová: Porovnání verzí

< Uživatel:Hulcovat
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 20: Řádek 20:
 
Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 6, Matrika doktorů Univerzity Karlovy VI. (1924–1927), strana 2703, [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1391711927350373/297/?lang=cs|Dostupné online] </ref>,  
 
Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 6, Matrika doktorů Univerzity Karlovy VI. (1924–1927), strana 2703, [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1391711927350373/297/?lang=cs|Dostupné online] </ref>,  
 
který se mimo jiné podílel na sochařské výzdobě Wilsonova nádraží. Měla dvě sestry Hanu a Annu, ta vystudovala lékařskou fakultu UK.<ref name="BioSlo"></ref><ref name="MatrAnna">
 
který se mimo jiné podílel na sochařské výzdobě Wilsonova nádraží. Měla dvě sestry Hanu a Annu, ta vystudovala lékařskou fakultu UK.<ref name="BioSlo"></ref><ref name="MatrAnna">
−
Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 7, Matrika doktorů Univerzity Karlovy VII. (1928–1931), strana 3196, [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1836656452491438/300/?lang=cs|Dostupné online] </ref> Po maturitě roku 1922 na reálném gymnáziu ve Slezké ulici byla přijata na lékařskou fakultu UK<ref name="BioSlo"></ref>, kde studovala biologii pod vedením A. Mrázka a Julia M. Komárka, u kterého pracovala i po ukončení studií. Titul RNDr získala 19.2. 1927 za disertaci s názvem ''Předběžné výsledky k monografii chilopod'', o které K. Absolon píše:  
+
Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 7, Matrika doktorů Univerzity Karlovy VII. (1928–1931), strana 3196, [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1836656452491438/300/?lang=cs|Dostupné online] </ref> Po maturitě roku 1922 na reálném gymnáziu ve Slezké ulici byla přijata na lékařskou fakultu UK<ref name="BioSlo"></ref>, kde studovala biologii pod vedením A. Mrázka a Julia M. Komárka, u kterého pracovala i po ukončení studií. Titul RNDr získala 19.2. 1927 za disertaci s názvem ''Předběžné výsledky k monografii chilopod''<ref name = "matrika"></ref>, o které K. Absolon píše:  
 
'' "Byla to nejprve Dr. Božena Folkmannová, která nás mile překvapila svou znamenitou disertací..., prací pilnou a svědomitou, kterou zejména já dovedu kriticky oceniti, ježto jsem se, jak výše zmíněno, sám Chilopody po dlouhá léta zabýval."''<ref name = "Absolon35">{{Citace monografie | příjmení = Absolon| jméno = Karel
 
'' "Byla to nejprve Dr. Božena Folkmannová, která nás mile překvapila svou znamenitou disertací..., prací pilnou a svědomitou, kterou zejména já dovedu kriticky oceniti, ježto jsem se, jak výše zmíněno, sám Chilopody po dlouhá léta zabýval."''<ref name = "Absolon35">{{Citace monografie | příjmení = Absolon| jméno = Karel
 
  | titul = O balkánských speofilních Myriopodech | rok = 1935}}</ref>  
 
  | titul = O balkánských speofilních Myriopodech | rok = 1935}}</ref>  
−
Později vydává svou práci ''Chilopoda republiky českoslovenké'', kde popisuje 29 druhů stonožek z toho 5 nových.<ref name = "Absolon35"></ref>
+
Později vydává svou práci ''Chilopoda republiky českoslovenké''<ref name = "BioSlo"></ref>, kde popisuje 29 druhů stonožek z toho 5 nových.<ref name = "Absolon35"></ref>
  
−
V letech 1931 - 1932 pracuje jako demonstrátorka fyziologického ústavu a rok později jako demonstrátorka biologického ústavu. Od roku 1933 působila tamtéž jako asistentka. V roce 1939 po uzavření vysokých škol byla nucena své místo opustit. Během války vystřídala mnoho zaměstnání. Od profesorky dívčího gymnázia v Plzni až po dělnici v továrně Singer. Po válce se krátce vrátila do biologického ústavu poté odešla do Brna, kde 1.9. 1945 získala místo asistentky zoologického ústavu PřF v Brně.<ref name="BioSlo"></ref> Je přijata Janem Zavřelem, ten krátce potom umírá a vedení ústavu se ujímá prof. Sergej Hrabě. Roku 1955 se habilitovala na základě svých dalších prací o stonožkách. V Brně se mohla věnovat i pedagogické práci. Přednášela Obecnou zoologii a od roku 1951 Parazitologii. Tomuto tématu se pak věnovala hlouběji a napsala spolu s J. Vojtkem první učebnici parazitologie ''Parazitologie pro biology''. Na sklonku svého života vydala spolu s J. Langem skripta ''Základy obecné zoologie''.<ref name = "BioSlo"></ref>
+
V letech 1931 - 1932 pracuje jako demonstrátorka fyziologického ústavu LF UK a rok později jako demonstrátorka biologického ústavu UK. Od roku 1933 působila tamtéž jako asistentka. V roce 1939 po uzavření vysokých škol byla nucena své místo opustit. Během války vystřídala mnoho zaměstnání. Od profesorky dívčího gymnázia v Plzni až po dělnici v továrně Singer. Po válce se krátce vrátila do biologického ústavu poté odešla do Brna, kde 1.9. 1945 získala místo asistentky zoologického ústavu PřF v Brně.<ref name="BioSlo"></ref> Je přijata Janem Zavřelem, ten krátce potom umírá a vedení ústavu se ujímá prof. Sergej Hrabě. Roku 1955 se habilitovala na základě svých dalších prací o stonožkách. V Brně se mohla věnovat i pedagogické práci. Přednášela obecnou zoologii a od roku 1951 parazitologii. Tomuto tématu se pak věnovala hlouběji a napsala spolu s J. Vojtkem první učebnici parazitologie ''Parazitologie pro biology''. Na sklonku svého života vydala spolu s J. Langem skripta ''Základy obecné zoologie''.<ref name = "BioSlo"></ref>
  
 
==Dílo==
 
==Dílo==

Aktuální verze z 12. 5. 2016, 17:37

(*28. ledna 1903 Praha – 27. září 1960 Praha)[1]

Bioložka, entomoložka, parazitoložka


Život a profese

Narodila se do rodiny akademického sochaře Hanuše Folkmana[2], který se mimo jiné podílel na sochařské výzdobě Wilsonova nádraží. Měla dvě sestry Hanu a Annu, ta vystudovala lékařskou fakultu UK.[1][3] Po maturitě roku 1922 na reálném gymnáziu ve Slezké ulici byla přijata na lékařskou fakultu UK[1], kde studovala biologii pod vedením A. Mrázka a Julia M. Komárka, u kterého pracovala i po ukončení studií. Titul RNDr získala 19.2. 1927 za disertaci s názvem Předběžné výsledky k monografii chilopod[2], o které K. Absolon píše: "Byla to nejprve Dr. Božena Folkmannová, která nás mile překvapila svou znamenitou disertací..., prací pilnou a svědomitou, kterou zejména já dovedu kriticky oceniti, ježto jsem se, jak výše zmíněno, sám Chilopody po dlouhá léta zabýval."[4] Později vydává svou práci Chilopoda republiky českoslovenké[1], kde popisuje 29 druhů stonožek z toho 5 nových.[4]

V letech 1931 - 1932 pracuje jako demonstrátorka fyziologického ústavu LF UK a rok později jako demonstrátorka biologického ústavu UK. Od roku 1933 působila tamtéž jako asistentka. V roce 1939 po uzavření vysokých škol byla nucena své místo opustit. Během války vystřídala mnoho zaměstnání. Od profesorky dívčího gymnázia v Plzni až po dělnici v továrně Singer. Po válce se krátce vrátila do biologického ústavu poté odešla do Brna, kde 1.9. 1945 získala místo asistentky zoologického ústavu PřF v Brně.[1] Je přijata Janem Zavřelem, ten krátce potom umírá a vedení ústavu se ujímá prof. Sergej Hrabě. Roku 1955 se habilitovala na základě svých dalších prací o stonožkách. V Brně se mohla věnovat i pedagogické práci. Přednášela obecnou zoologii a od roku 1951 parazitologii. Tomuto tématu se pak věnovala hlouběji a napsala spolu s J. Vojtkem první učebnici parazitologie Parazitologie pro biology. Na sklonku svého života vydala spolu s J. Langem skripta Základy obecné zoologie.[1]

Dílo

Vědecké práce

Během svého života zmapovala Chilopoda na území Jeseníků, Rychlebských hor, Beskyd, okolí Prahy a Berounska.[5]

  • Chilopoda republiky československé. Praha. 1928
  • Dva nové druhy Lithobiidu z Křivoklátska. Praha. 1946
  • Stonožky z Jeseníků.1947
  • Příspěvek k poznání stonožek severního Slezska. 1949

Učebnice

  • Parazitologie pro biology. Praha. 1957
  • Základy obecné zoologie. Praha. 1960

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 ADAMEC, Josef; BERÁNEK, Karel; HLAVÁČKOVÁ, Ludmila. Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348-1939. Svazek I., A-K. Praha : [s.n.], 1988. 296 s. S. 193.  
  2. ↑ 2,0 2,1 Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 6, Matrika doktorů Univerzity Karlovy VI. (1924–1927), strana 2703, online
  3. ↑ Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 7, Matrika doktorů Univerzity Karlovy VII. (1928–1931), strana 3196, online
  4. ↑ 4,0 4,1 ABSOLON, Karel. O balkánských speofilních Myriopodech. [s.l.] : [s.n.], 1935.  
  5. ↑ LAŠKA, Vratislav. Atlas rozšíření stonožek (chilopoda) České republiky. Olomouc, 2004 [cit. 2016-5-12]. 87 s. Bakalářská. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostřední. Vedoucí práce Ivan H.Tuf. s. 8. Dostupné online.
Citováno z „http://albina.ff.cuni.cz/index.php?title=Uživatel:Hulcovat/Božena_Folkmannová&oldid=469“