Anna Honzáková

(16. 11. 1875 Kopidlno – 13. 10. 1940 Praha)

Česká lékařka, první promovaná doktorka medicíny na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, historicky třetí promovaná česká lékařka; první odborná lékařka se soukromou praxí, publicistka a pracovnice v ženském hnutí.

Život:

Anna Honzáková se narodila v rodině Jana Honzáka, městského a zámeckého lékaře, váženého občana a významného osvětového pracovníka v Kopidlně na Jičínsku. Měla 5 sourozenců. Otec měl v úmyslu poslat Annu studovat medicínu do ciziny, protože v Rakousku-Uhersku dívky řádně studovat nemohly, ale jeho náhlé úmrtí plán překazilo.

Anna potom začala studovat v Praze na nově otevřeném (1890) prvním soukromém dívčím gymnáziu ve střední Evropě Minerva a v červenci 1895 jej absolvovala s vyznamenáním. Její přihláška na českou lékařskou fakultu v Praze byla zamítnuta, a tak začala navštěvovat přednášky na pražské německé univerzitě, ale bez možnosti složit zkoušky. V roce 1897 mohla přejít na českou fakultu, ale opět jen na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky). V roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno složit zkoušky za celou dosavadní dobu studia. Zásluhu na tom měli jistě i osobní a písemné intervence Anny Honzákové ve Vídni. Studentka Honzáková složila, po pěti letech navštěvování přednášek, všechny tři rigorózní zkoušky (každá se skládala ze 3 dílčích) s výborným prospěchem a 17. března 1902 byla v aule Karolina promována na doktorku veškerého lékařství s titulem MUDr.

Sedmadvacetiletá lékařka nastoupila jako elévka u profesora Karla Maydla na chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Po Maydlově předčasné smrti však musela na svoji vědeckou kariéru rezignovat. Po třech letech praxe a marných žádostí o lékařské místo ve státní službě otevřela (roku 1905) soukromou gynekologickou ordinaci v Praze, v ulici Na Moráni. Díky svým odborným znalostem a schopnostem i laskavému přístupu k lidem měla rozsáhlou klientelu ze všech vrstev tehdejší společnosti, včetně mnoha známých českých umělkyň jako například Elišku Krásnohorskou či herečku Hanu Kvapilovou.

Když nepečovala o své pacienty, psala články o zdravovědě do Ženských listů. Kromě toho napsala životopis lékařky Anny Bayerové, jedné ze dvou Češek, které kdysi studovaly ve Švýcarsku. Věnovala se také práci v některých z mnoha organizací na podporu zlepšení postavení žen jako například: Výbor pro volební právo žen nebo Ženská národní rada (zde byla jednou ze zakládajících členek). Sama například založila Fond na pomoc chudým a nemocným ženám. Chudé ostatně léčila zadarmo. Potvrdila také svůj kladný vztah ke gymnáziu Minerva, kde se stala školní lékařkou.

Dílo:

HONZÁKOVÁ A., HANUŠOVÁ. Jak chrániti dítě nákazy tuberkulosní. 1903.

HONZÁKOVÁ Anna. Dr. Med. Anna Bayerová 1853–1924: první česká lékařka ve Švýcarech. Praha: Ženská Národní Rada, 1937.

Zdroje:

TOMEŠ J. a kol. Český biografický slovník XX. století. Praha: Ladislav Horáček – Litomyšl: Paseka 1999. ISBN 9788071852452.

SVOBODNÝ P., HLAVÁČKOVÁ L. Dějiny lékařství v českých zemích. Praha: Triton, 2004. s. 140 - 149. ISBN 978-80-7254-424-0. Radka Wallerová. Anna Honzáková: první česká lékařka, která směla léčit [online]. 13. 10. 2012 [cit. 22. 4. 2015]. Dostupné z http://ona.idnes.cz/anna-honzakova-011-/zdravi.aspx?c=A121011_110739_zdravi_pet

Wikipedia.org. Anna Honzáková [online]. 6. 2. 2015 [cit. 22. 4. 2015]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_Honz%C3%A1kov%C3%A1

vfn.cz. I. Chirurgická klinika hrudní, břišní a úrazové chirurgie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy: Historie kliniky [online]. © 2012 [cit. 22. 4. 2015]. Dostupné z http://www.vfn.cz/pracoviste/kliniky-a-oddeleni/i-chirurgicka-klinika-hrudni-brisni-a-urazove-chirurgie/historie-kliniky/