Albína Dratvová

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

(27. prosince 1891 Praha – 1. prosince 1969 Praha) filozofka přírodních věd

Život a profese

Albína Dratvová se narodila v rodině soukromého úředníka a dětství strávila v Praze. Navštěvovala měšťanskou školu, Státní ženský ústav učitelský v Praze a v roce 1913 složila po soukromé přípravě maturitní zkoušku na akademickém gymnáziu. Téhož roku nastoupila studium na Karlově univerzitě (v té době Karlo-Ferdinandova univerzita, kde se věnovala fyzice, matematice a logice. Po úspěšné obhajobě disertační práce na téma Descartova etika (vedoucí: František Krejčí, František Čada) získala roku 1918 titul doktorky filozofie a zároveň nabyla způsobilost vyučovat matematiku a fyziku na středních školách (nižších i vyšších). Ve stejném roce nastoupila jako učitelka na lyceu v Holešovicích. V letech 1919 - 1928 vyučovala na dívčím gymnáziu Krásnohorská a posléze pracovala na pedagogickém oddělení ústředí ministerstva školství a národní osvěty. Před druhou světovou válkou a krátce i po ní přednášela na Karlově univerzitě.

"Pracovat, pracovat, pracovat." Celý život zasvětila studiu a profesi, měla sklon k askezi a své práci se věnovala svědomitě, pečlivě. "Kromě radosti z práce nemám na světě žádné jiné." Patří mezi první habilitované ženy u nás (habilitace r. 1932), na přírodovědecké fakultě byla vůbec první. O své postavení v akademické obci musela coby žena tvrdě bojovat. Její publikace a její vědecká práce však měly nakonec velký úspěch, její články byly nesčetněkrát otiskovány v novinách a časopisech (např. v Národních listech) a často také např. přednášela v rozhlase. Byla uvedena mezi autory Příručního slovníku jazyka českého (IV. díl) a později také například jmenována mimořádným členem Královské společnosti nauk. Po úspěšném období nicméně přišla druhá světová válka, Dratvová byla nucena přestat přednášet (uzavření českých vysokých škol), její práce byly, i po válce, stále častěji zamítány cenzurou a od roku 1948 se ocitla v tzv. "marxistické karanténě" - nemohla přednášek, publikovat, zkoušet, pracovat. Tyto zásahy nesla velmi těžce. Po určitou dobu sice ještě byla členkou komise pro učitelství na gymnáziích a komise při Masarykově akademie práce, obojí však pouze externě. V roce 1961 byla nucena na základě rozhodnutí KSČ sestavit kompletní bibliografii svých prací, jíž končí veškerá její publikační činnost. Zemřela 1. prosince 1969 v terezínském domově důchodců. "Z liberála, říkám veřejně, nikdo neudělá marxistu. Oni sice říkají, že jsem čestný člověk, ale kromě čestných funkcí [...] pro mne nedělají nic. A tak si volně studuji zahraniční literaturu o logice a čtu beletrii i polobeletrii s vědomím, že už nikdy neuvidím v tisku své jméno. [...] Kde budu pohřbena, je mi lhostejno. Tolik znamenitých lidí bylo pohřbeno, aniž víme kam!"

Dílo

Kromě filozofie jako takové se Albína Dratvová vzdělávala i v rámci logiky, matematiky, fyziky a psychologie a zároveň hledala vztahy mezi zmíněnými obory. Během celého života se věnovala psaní odborných prací, učebnic pro střední školy a přednášek (vysokoškolských, rozhlasových apod.). Mimo jiné si také vedla v letech 1921-1961 vědecký deník (Scientific Diary), v němž zaznamenávala nejen poznámky a myšlenky týkající se vědy a práce, ale i zápisy osobnějšího rázu (vedle tohoto deníku si sice psala ještě deník osobní, ten však považovala za nedůležitý, a později ho spálila). Celkem napsala 370 prací, z nichž 18 bylo vydáno knižně (6 učebnic), dále 343 příspěvků do tisku, deník a velké množství přednášek. Její učebnice se těšily velké oblibě a byly i překládány do cizích jazyků, např. maďarština, slovenština. Seznam děl v katalogu AV ČR je k dispozici zde