Adéla Volfová: Porovnání verzí
Řádek 11: Řádek 11:
 
Adéla Volfová se narodila v Jindřichově Hradci v rodině barvíře Volfa. Byla prostřední z pěti sourozenců, již v jejím útlém dětství však tři z nich zemřeli a ona sama prodělala těžkou spálu, která ji na dlouhá léta poznamenala tělesnou slabostí. Již od malička měla silný vztah k divadlu, spolužačky bavila vyprávěním pohádek a později využívala každou volnou chvíli ke čtení a recitaci her. Krátce po smrti kmotry, která ji v nadšení pro divadlo podporovala, se ve svých 19 letech přidala k divadelní společnosti Františka J. Čížka a odjela z domova. Později působila při plzeňské herecké společnosti a v letní sezóně hrála v pražských arénách. V roce 1873 se stala členkou Prozatímního divadla a později Nového českého divadla a Národního divadla, kde s drobnými přestávkami (herecká společnost ředitele Švandy) působila až do svého odchodu do důchodu v roce 1898. Zprvu vystupovala v komických dívčích a tzv. kalhotových rolích, později coby představitelka českých lidových postav (Honzova máma - ''Pampelišce'', Kordula - ''Strakonický dudák'' aj.).   
 
Adéla Volfová se narodila v Jindřichově Hradci v rodině barvíře Volfa. Byla prostřední z pěti sourozenců, již v jejím útlém dětství však tři z nich zemřeli a ona sama prodělala těžkou spálu, která ji na dlouhá léta poznamenala tělesnou slabostí. Již od malička měla silný vztah k divadlu, spolužačky bavila vyprávěním pohádek a později využívala každou volnou chvíli ke čtení a recitaci her. Krátce po smrti kmotry, která ji v nadšení pro divadlo podporovala, se ve svých 19 letech přidala k divadelní společnosti Františka J. Čížka a odjela z domova. Později působila při plzeňské herecké společnosti a v letní sezóně hrála v pražských arénách. V roce 1873 se stala členkou Prozatímního divadla a později Nového českého divadla a Národního divadla, kde s drobnými přestávkami (herecká společnost ředitele Švandy) působila až do svého odchodu do důchodu v roce 1898. Zprvu vystupovala v komických dívčích a tzv. kalhotových rolích, později coby představitelka českých lidových postav (Honzova máma - ''Pampelišce'', Kordula - ''Strakonický dudák'' aj.).   
  
−
"Typy českých matiček vystihla na jevišti tak, jak dokonale je Aleš kreslí."<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/33.1898-1899/10/119.png Světozor online], cit: Světozor, 1899, r. 33 (č. 10), s. 119</ref>
+
"Typy českých matiček vystihla na jevišti tak, jak dokonale je Aleš kreslí."<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/33.1898-1899/10/119.png Světozor online], cit: K odchodu Adely Volfovy, In: Světozor, 1899, r. 33 (č. 10), s. 119</ref>
  
 
"Bez nádherných toilet i šperků, bez cetek na šatech a jiných prostředků vnějších hrála ty své ženy z lidu,, veselé i smutné, drastické a vážně slečny, paničky. Obor její nebyl pro oko okázalý a nelákal k sobě divadelní módní enthusiasty, kteří přicházejí do divadla koketovati. Její hra chytla u srdce."<ref>řeč Dr. Klumpara z banketu v Klubu Mladých, 16.2.1899; uvedeno v: Radikální listy, 18.2.1899, (č. 21)</ref>
 
"Bez nádherných toilet i šperků, bez cetek na šatech a jiných prostředků vnějších hrála ty své ženy z lidu,, veselé i smutné, drastické a vážně slečny, paničky. Obor její nebyl pro oko okázalý a nelákal k sobě divadelní módní enthusiasty, kteří přicházejí do divadla koketovati. Její hra chytla u srdce."<ref>řeč Dr. Klumpara z banketu v Klubu Mladých, 16.2.1899; uvedeno v: Radikální listy, 18.2.1899, (č. 21)</ref>
Řádek 20: Řádek 20:
 
Adéla Volfová byla členkou Amerického klubu dam a např. také spolku Slávy dcery a celý svůj život byla svědomitou vlastenkou - vyhnula se například rozmluvě na ulici s dlouholetou známou proto, aby ji někdo, coby členku herecké společnosti, neslyšel mluvit německy.  
 
Adéla Volfová byla členkou Amerického klubu dam a např. také spolku Slávy dcery a celý svůj život byla svědomitou vlastenkou - vyhnula se například rozmluvě na ulici s dlouholetou známou proto, aby ji někdo, coby členku herecké společnosti, neslyšel mluvit německy.  
 
Zemřela v roce 1940 a v období po ukončení divadelní kariéry se věnovala tvorbě a překladům. Svůj život naplno zasvětila profesi, nikdy se nevdala. Od roku 1893 žila s družkou, učitelkou Františkou Stránskou, jež se původně vzdělávala v klášteře sv. Anny.
 
Zemřela v roce 1940 a v období po ukončení divadelní kariéry se věnovala tvorbě a překladům. Svůj život naplno zasvětila profesi, nikdy se nevdala. Od roku 1893 žila s družkou, učitelkou Františkou Stránskou, jež se původně vzdělávala v klášteře sv. Anny.
 +
 +
Pro zajímavost - rukopis a podpis Adély Volfové je možné vidět [http://www.akaska.cz/jhkulturnileto/adela-volfova-pamatnik.jpg zde].
  
 
==Dílo==  
 
==Dílo==  
Řádek 29: Řádek 31:
 
*''Loupežnická peleš, Jahody, Dort na cestách'' (z němčiny)  
 
*''Loupežnická peleš, Jahody, Dort na cestách'' (z němčiny)  
  
−
*''Nelad, Po krvavé stopě'' - hráno také v Národním divadle a v divadle v Pardubicích (z ruštiny)
+
*''Po krvavé stopě'' - hráno v Národním divadle (19.12.1897) a v divadle v Pardubicích (5.1.1898) - z ruštiny, G.H. Gresser, (nakl. Šimáček)  
  
 
*''Němá'' (z francouzštiny)  
 
*''Němá'' (z francouzštiny)  
Řádek 37: Řádek 39:
 
Autorské divadelní hry:  
 
Autorské divadelní hry:  
  
−
*''Moderní dítě'' - solový výstup pro dámu, (tiskem vyšlo r.1991, Šváb<ref>Švábova knihovna dámských výstupů a scén</ref>, <ref>dostupné [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowUnit.do?id=1357 zde]</ref>)
+
*''Moderní dítě'' - solový výstup pro dámu, (tiskem vyšlo r.1991, Šváb<ref>edice Švábova knihovna dámských výstupů a scén</ref>, <ref>dostupné [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowUnit.do?id=1357 zde]</ref>)
  
 
*''Apríl'' - jednoaktová žertovná hra pro 12 žen, (tiskem Šváb, <ref> dostupné [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowUnit.do?id=1364 zde]</ref>)
 
*''Apríl'' - jednoaktová žertovná hra pro 12 žen, (tiskem Šváb, <ref> dostupné [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowUnit.do?id=1364 zde]</ref>)
Řádek 43: Řádek 45:
 
*''Štrachamachárum'' - hra pro malé děti  
 
*''Štrachamachárum'' - hra pro malé děti  
  
−
*''Očarovaná pradlena'' (tiskem Šváb) - žertovná hra o 2 jednáních, <ref>dostupné [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPage.do?id=1114099&author= zde]</ref>
+
*''Očarovaná pradlena'' - žertovná hra o 2 jednáních, (tiskem Šváb, <ref>dostupné [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPage.do?id=1114099&author= zde]</ref>)
  
 
*''Krása duše vítězí'' (věnováno El. Krásnohorské)  
 
*''Krása duše vítězí'' (věnováno El. Krásnohorské)  
Řádek 53: Řádek 55:
 
Kromě divadelních her se věnovala i dalším překladům:  
 
Kromě divadelních her se věnovala i dalším překladům:  
  
−
*''Princ a Mrzák'', Mark Twain (z angličtiny, tiskem vyšlo r. 1900, Šimáček)
+
*''Princ a Mrzák'' - z angličtiny, Mark Twain, nakl. Šimáček, 1900
  
−
*''Chloroform'' (z italštiny, vyšlo v ''Hlase Národa''), ''Vlak číslo 104'' (z italštiny, vyšlo v ''Národních listech'')  
+
*'překlady z italštiny ('Chloroform'' - vyšlo v ''Hlase Národa'', ''Vlak číslo 104'' - vyšlo v ''Národních listech'')  
  
−
*''Žárlivost sedmiletého děvčátka, Pomsta, Propast'' (z francouzštiny, vše vyšlo v ''Národních listech'')  
+
*'překlady z francouzštiny (''Žárlivost sedmiletého děvčátka, Pomsta, Propast'' - vše vyšlo v ''Národních listech'')  
  
 
   
 
   
Řádek 64: Řádek 66:
  
  
−
Napsala také vlastní autobiografii ''Svému rodišti'' - dostupné online [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=4947 zde]
+
Napsala také vlastní autobiografii ''Svému rodišti'' - <ref>autobiografie dostupná online [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=4947 zde]</ref>
 +
 
  
 
==Zdroje==  
 
==Zdroje==  
  
−
* https://leporelo.info/volfova-adela  
+
*VOLFOVÁ, A. ''Apríl''. Praha : Šváb, 1911
 +
 
 +
* VOLFOVÁ, A. ''Moderní dítě.'' In: ''Švábovy Humoristické večírky'' : Sbírka vybraných solových výstupů, scén, deklamací, kupletů s nápěvy a žertů Praha : Šváb, Díl I., s. 30-35
 +
 
 +
*VOLFOVÁ, A. Očarovaná pradlena. Praha: J. Šváb, 6s.
 +
 
 +
* VOLFOVÁ, A. ''Svému rodišti''. Praha: Emil Šolc, 1913, 14s.
 +
 
 +
 
 +
 
 +
* LADECKÝ, J., Volfová Adéla. In: Ottův slovník naučný [online] https://leporelo.info/volfova-adela, [cit. 24.1.2017]
 +
 
 +
* K odchodu Adely Volfovy, In: Světozor, 1899, roč. 33 (č. 10), s. 119-120
  
−
* ...
 
  
 
==Reference==
 
==Reference==
 
<references />
 
<references />

Verze z 26. 1. 2017, 15:18

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


(3.října 1846 Jindřichův Hradec – 20. února 1940 Praha)


herečka, dramatička, překladatelka

Život a profese

Adéla Volfová se narodila v Jindřichově Hradci v rodině barvíře Volfa. Byla prostřední z pěti sourozenců, již v jejím útlém dětství však tři z nich zemřeli a ona sama prodělala těžkou spálu, která ji na dlouhá léta poznamenala tělesnou slabostí. Již od malička měla silný vztah k divadlu, spolužačky bavila vyprávěním pohádek a později využívala každou volnou chvíli ke čtení a recitaci her. Krátce po smrti kmotry, která ji v nadšení pro divadlo podporovala, se ve svých 19 letech přidala k divadelní společnosti Františka J. Čížka a odjela z domova. Později působila při plzeňské herecké společnosti a v letní sezóně hrála v pražských arénách. V roce 1873 se stala členkou Prozatímního divadla a později Nového českého divadla a Národního divadla, kde s drobnými přestávkami (herecká společnost ředitele Švandy) působila až do svého odchodu do důchodu v roce 1898. Zprvu vystupovala v komických dívčích a tzv. kalhotových rolích, později coby představitelka českých lidových postav (Honzova máma - Pampelišce, Kordula - Strakonický dudák aj.).

"Typy českých matiček vystihla na jevišti tak, jak dokonale je Aleš kreslí."[1]

"Bez nádherných toilet i šperků, bez cetek na šatech a jiných prostředků vnějších hrála ty své ženy z lidu,, veselé i smutné, drastické a vážně slečny, paničky. Obor její nebyl pro oko okázalý a nelákal k sobě divadelní módní enthusiasty, kteří přicházejí do divadla koketovati. Její hra chytla u srdce."[2]


Kromě herectví se věnovala také vyučování cizích jazyků v klášteře sv. Anny v Praze, tehdejším významném pedagogickém ústavu - v průběhu života se naučila francouzsky, anglicky, německy, rusky a italsky. Znalost jazyků používala i v překladech. (viz Dílo)

Adéla Volfová byla členkou Amerického klubu dam a např. také spolku Slávy dcery a celý svůj život byla svědomitou vlastenkou - vyhnula se například rozmluvě na ulici s dlouholetou známou proto, aby ji někdo, coby členku herecké společnosti, neslyšel mluvit německy. Zemřela v roce 1940 a v období po ukončení divadelní kariéry se věnovala tvorbě a překladům. Svůj život naplno zasvětila profesi, nikdy se nevdala. Od roku 1893 žila s družkou, učitelkou Františkou Stránskou, jež se původně vzdělávala v klášteře sv. Anny.

Pro zajímavost - rukopis a podpis Adély Volfové je možné vidět zde.

Dílo

Volfová se věnovala překladům i vlastnímu psaní divadelních her. Ty byly často využívány také pro edukativní účely - pro divadlo při klášteře sv. Anny, které sama vedla.

Překlady divadelních her:

  • Loupežnická peleš, Jahody, Dort na cestách (z němčiny)
  • Po krvavé stopě - hráno v Národním divadle (19.12.1897) a v divadle v Pardubicích (5.1.1898) - z ruštiny, G.H. Gresser, (nakl. Šimáček)
  • Němá (z francouzštiny)


Autorské divadelní hry:

  • Moderní dítě - solový výstup pro dámu, (tiskem vyšlo r.1991, Šváb[3], [4])
  • Apríl - jednoaktová žertovná hra pro 12 žen, (tiskem Šváb, [5])
  • Štrachamachárum - hra pro malé děti
  • Očarovaná pradlena - žertovná hra o 2 jednáních, (tiskem Šváb, [6])
  • Krása duše vítězí (věnováno El. Krásnohorské)
  • Víla Amorek - hra psaná pro velké jeviště


Kromě divadelních her se věnovala i dalším překladům:

  • Princ a Mrzák - z angličtiny, Mark Twain, nakl. Šimáček, 1900
  • 'překlady z italštiny ('Chloroform - vyšlo v Hlase Národa, Vlak číslo 104 - vyšlo v Národních listech)
  • 'překlady z francouzštiny (Žárlivost sedmiletého děvčátka, Pomsta, Propast - vše vyšlo v Národních listech)


Pro určité příležitosti a pro spolky, jež byla členkou (Slávy dcery, Americký klub dam) psala také vlastní přednášky "ve prospěch národních menšin a jiných účelů dobročinných".


Napsala také vlastní autobiografii Svému rodišti - [7]


Zdroje

  • VOLFOVÁ, A. Apríl. Praha : Šváb, 1911
  • VOLFOVÁ, A. Moderní dítě. In: Švábovy Humoristické večírky : Sbírka vybraných solových výstupů, scén, deklamací, kupletů s nápěvy a žertů Praha : Šváb, Díl I., s. 30-35
  • VOLFOVÁ, A. Očarovaná pradlena. Praha: J. Šváb, 6s.
  • VOLFOVÁ, A. Svému rodišti. Praha: Emil Šolc, 1913, 14s.


  • K odchodu Adely Volfovy, In: Světozor, 1899, roč. 33 (č. 10), s. 119-120


Reference

  1. ↑ Světozor online, cit: K odchodu Adely Volfovy, In: Světozor, 1899, r. 33 (č. 10), s. 119
  2. ↑ řeč Dr. Klumpara z banketu v Klubu Mladých, 16.2.1899; uvedeno v: Radikální listy, 18.2.1899, (č. 21)
  3. ↑ edice Švábova knihovna dámských výstupů a scén
  4. ↑ dostupné zde
  5. ↑ dostupné zde
  6. ↑ dostupné zde
  7. ↑ autobiografie dostupná online zde
Citováno z „http://albina.ff.cuni.cz/index.php?title=Adéla_Volfová&oldid=561“