Olga Tříšková: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „(24. 11. 1904 Zablotow v Haliči – nezjištěno) '''Jedna z prvních českých architektek a absolventek ČVUT.''' Národnosti české, ale původem z…“) |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Jedna z prvních českých architektek a absolventek ČVUT.''' | '''Jedna z prvních českých architektek a absolventek ČVUT.''' | ||
+ | |||
+ | == Život a profese: == | ||
Národnosti české, ale původem z dnešní Ukrajiny, tato nadaná malířka patřila mezi první studentky na pražské technice. Po absolvování České státní reálky v Praze-Karlíně v r. 1923 nastoupila na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT a v r. 1933 získala – údajně jako sedmá žena na tomto oboru – titul Ing. arch. Přestože ústava z r. 1920 zrušila výsady pohlaví, genderové stereotypy ve společnosti přetrvávaly a pro ženy bylo složité najít zaměstnání v typicky mužských oblastech. Tříšková se přesto podařilo prosadit, získala práci v Praze a zabývala se bytovou výstavbou. Příkladem její práce je funkcionalistická vila v Praze 10 (Konopišťská 16), chybně označována jako Třískova vila. | Národnosti české, ale původem z dnešní Ukrajiny, tato nadaná malířka patřila mezi první studentky na pražské technice. Po absolvování České státní reálky v Praze-Karlíně v r. 1923 nastoupila na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT a v r. 1933 získala – údajně jako sedmá žena na tomto oboru – titul Ing. arch. Přestože ústava z r. 1920 zrušila výsady pohlaví, genderové stereotypy ve společnosti přetrvávaly a pro ženy bylo složité najít zaměstnání v typicky mužských oblastech. Tříšková se přesto podařilo prosadit, získala práci v Praze a zabývala se bytovou výstavbou. Příkladem její práce je funkcionalistická vila v Praze 10 (Konopišťská 16), chybně označována jako Třískova vila. | ||
− | Zdroje: | + | == Zdroje: == |
+ | |||
Archiv ČVUT, fond Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství při ČVUT (VŠAPS 1879–1960), katalogy studentů. | Archiv ČVUT, fond Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství při ČVUT (VŠAPS 1879–1960), katalogy studentů. | ||
+ | |||
MALÝ, Zbyšek, ed. a MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998. Sv. 18., s. 209. ISBN 80-86171-00-0. | MALÝ, Zbyšek, ed. a MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998. Sv. 18., s. 209. ISBN 80-86171-00-0. | ||
+ | |||
MASNEROVÁ, Jiřina. První studentky na pražské technice, s. 181–187, In: Práce z dějin vědy, sv. 3, Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2002. | MASNEROVÁ, Jiřina. První studentky na pražské technice, s. 181–187, In: Práce z dějin vědy, sv. 3, Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2002. | ||
+ | |||
MUSILOVÁ, Dana. Uplatnění absolventek vysokých škol v období první republiky, s. 171–180, In: Práce z dějin vědy, sv. 3, Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2002. | MUSILOVÁ, Dana. Uplatnění absolventek vysokých škol v období první republiky, s. 171–180, In: Práce z dějin vědy, sv. 3, Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2002. | ||
+ | |||
POTŮČEK, Jakub, ed. et al. Osobnosti a památky Prahy 10. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos Books ve spolupráci s Městskou částí Praha 10, 2014. 190 s. Osobnosti a památky. ISBN 978-80-87073-76-6. | POTŮČEK, Jakub, ed. et al. Osobnosti a památky Prahy 10. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos Books ve spolupráci s Městskou částí Praha 10, 2014. 190 s. Osobnosti a památky. ISBN 978-80-87073-76-6. |
Aktuální verze z 31. 1. 2016, 21:49
(24. 11. 1904 Zablotow v Haliči – nezjištěno)
Jedna z prvních českých architektek a absolventek ČVUT.
Život a profese:
Národnosti české, ale původem z dnešní Ukrajiny, tato nadaná malířka patřila mezi první studentky na pražské technice. Po absolvování České státní reálky v Praze-Karlíně v r. 1923 nastoupila na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT a v r. 1933 získala – údajně jako sedmá žena na tomto oboru – titul Ing. arch. Přestože ústava z r. 1920 zrušila výsady pohlaví, genderové stereotypy ve společnosti přetrvávaly a pro ženy bylo složité najít zaměstnání v typicky mužských oblastech. Tříšková se přesto podařilo prosadit, získala práci v Praze a zabývala se bytovou výstavbou. Příkladem její práce je funkcionalistická vila v Praze 10 (Konopišťská 16), chybně označována jako Třískova vila.
Zdroje:
Archiv ČVUT, fond Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství při ČVUT (VŠAPS 1879–1960), katalogy studentů.
MALÝ, Zbyšek, ed. a MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998. Sv. 18., s. 209. ISBN 80-86171-00-0.
MASNEROVÁ, Jiřina. První studentky na pražské technice, s. 181–187, In: Práce z dějin vědy, sv. 3, Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2002.
MUSILOVÁ, Dana. Uplatnění absolventek vysokých škol v období první republiky, s. 171–180, In: Práce z dějin vědy, sv. 3, Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2002.
POTŮČEK, Jakub, ed. et al. Osobnosti a památky Prahy 10. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos Books ve spolupráci s Městskou částí Praha 10, 2014. 190 s. Osobnosti a památky. ISBN 978-80-87073-76-6.