Marie Kalašová: Porovnání verzí

Verze z 7. 5. 2016, 11:52

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

(26. listopadu 1854, Horní Beřkovice – 17. února 1937, Praha)

spisovatelka, libretistka a překladatelka z italštiny, francouzštiny a němčiny

Život a profese

Marie Kalašová pocházela z rodiny lékaře Martina Kalaše, matka Amalie byla původem Němka, její otec (Mariin děda) byl kupec v Hošťce a měl určité básnické ambice. ^[1] Většinu dětství Marie prožila v Roudnici po boku 4 sester. Všechny získaly kvalitní vzdělání, Marie byla jednou z prvních žaček Vyšší dívčí školy. Tři z pěti sester (mezi nimi i Marie) projevily umělecké nadání, Zdenka se stala malířkou, Klementina světově proslulou operní pěvkyní, v roce 1889 však tragicky zemřela v Brazílii na tropickou zimnici. Jaroslav Vrchlický jako vzpomínku na ni vydal sbírku E morta. Marie a Zdenka zůstaly až do konce života svobodné a žily společně v Praze na Úvodu v domě U Slunce a Luny. Rády se obklopovaly hodnotnými věcmi a řadou význačných přátel. Marie byla součástí soudobé inteligence, dochovala se hojná korespondence s Juliem Zeyerem, Jiřím Karáskem ze Lvovic či J. V. Sládkem. Přátelila se také s Arnem Novákem, Otokarem Březinou, Otokarem Fischerem a dalšími. Díky četnému cestování do Francie, Itálie či Německa (například Itálii prošla téměř celou pěšky) měla Marie Kalašová rozsáhlé jazykové schopnosti, které uplatňovala zejména při překladech.

Dobové prameny se v popisech o jejích povahových rysech rozchází, hovoří například o temperamentu i plachosti, označují ji za věřící křesťanku, zbožnou přebásňovatelku či jemnou překladatelku. Přestože Kalašová stála uprostřed soudobého dění, nikdy do něj nezasáhla přímo vlastním uceleným dílem a byla vždy tou, která naslouchá a udílí rady svému okolí. Otokar Fischer ji tak v jejím nekrologu nazývá přítelkyní básníků.

Reference

↑ ZIKMUND, J.: Na okraj vydání jedné Zeyerovy korespondence, in Ve stínu Orfea. Praha: Bohuslav Rupp, 1949, str. 10

[test-1] ZIKMUND, J.: Na okraj vydání jedné Zeyerovy korespondence, in Ve stínu Orfea. Praha: Bohuslav Rupp, 1949, str. 10

[1]

Verze z 7. 5. 2016, 11:52 (zobrazit zdroj) Hozovaj (diskuse \| příspěvky) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 7. 5. 2016, 11:52 (zobrazit zdroj) Hozovaj (diskuse \| příspěvky) Porovnání s novější verzí →
Řádek 6:		Řádek 6:

	=== Život a profese ===		=== Život a profese ===
		+
	Marie Kalašová pocházela z rodiny lékaře Martina Kalaše, matka Amalie byla původem Němka, její otec (Mariin děda) byl kupec v Hošťce a měl určité básnické ambice. <ref name="test"> ZIKMUND, J.: Na okraj vydání jedné Zeyerovy korespondence, in Ve stínu Orfea. Praha: Bohuslav Rupp, 1949, str. 10</ref> Většinu dětství Marie prožila v Roudnici po boku 4 sester. Všechny získaly kvalitní vzdělání, Marie byla jednou z prvních žaček Vyšší dívčí školy. Tři z pěti sester (mezi nimi i Marie) projevily umělecké nadání, Zdenka se stala malířkou, Klementina světově proslulou operní pěvkyní, v roce 1889 však tragicky zemřela v Brazílii na tropickou zimnici. Jaroslav Vrchlický jako vzpomínku na ni vydal sbírku E morta. Marie a Zdenka zůstaly až do konce života svobodné a žily společně v Praze na Úvodu v domě U Slunce a Luny. Rády se obklopovaly hodnotnými věcmi a řadou význačných přátel. Marie byla součástí soudobé inteligence, dochovala se hojná korespondence s Juliem Zeyerem, Jiřím Karáskem ze Lvovic či J. V. Sládkem. Přátelila se také s Arnem Novákem, Otokarem Březinou, Otokarem Fischerem a dalšími. Díky četnému cestování do Francie, Itálie či Německa (například Itálii prošla téměř celou pěšky) měla Marie Kalašová rozsáhlé jazykové schopnosti, které uplatňovala zejména při překladech.		Marie Kalašová pocházela z rodiny lékaře Martina Kalaše, matka Amalie byla původem Němka, její otec (Mariin děda) byl kupec v Hošťce a měl určité básnické ambice. <ref name="test"> ZIKMUND, J.: Na okraj vydání jedné Zeyerovy korespondence, in Ve stínu Orfea. Praha: Bohuslav Rupp, 1949, str. 10</ref> Většinu dětství Marie prožila v Roudnici po boku 4 sester. Všechny získaly kvalitní vzdělání, Marie byla jednou z prvních žaček Vyšší dívčí školy. Tři z pěti sester (mezi nimi i Marie) projevily umělecké nadání, Zdenka se stala malířkou, Klementina světově proslulou operní pěvkyní, v roce 1889 však tragicky zemřela v Brazílii na tropickou zimnici. Jaroslav Vrchlický jako vzpomínku na ni vydal sbírku E morta. Marie a Zdenka zůstaly až do konce života svobodné a žily společně v Praze na Úvodu v domě U Slunce a Luny. Rády se obklopovaly hodnotnými věcmi a řadou význačných přátel. Marie byla součástí soudobé inteligence, dochovala se hojná korespondence s Juliem Zeyerem, Jiřím Karáskem ze Lvovic či J. V. Sládkem. Přátelila se také s Arnem Novákem, Otokarem Březinou, Otokarem Fischerem a dalšími. Díky četnému cestování do Francie, Itálie či Německa (například Itálii prošla téměř celou pěšky) měla Marie Kalašová rozsáhlé jazykové schopnosti, které uplatňovala zejména při překladech.