Marie Zdeňka Baborová-Čiháková: Porovnání verzí

Řádek 47: Řádek 47:
  
 
UHROVÁ, Eva. Ženy, které uměly myslet i bez manžela. 1. vyd. Praha: Krásná paní, 2009. 77 s. ISBN 978-80-86713-55-7.
 
UHROVÁ, Eva. Ženy, které uměly myslet i bez manžela. 1. vyd. Praha: Krásná paní, 2009. 77 s. ISBN 978-80-86713-55-7.
 
BABOR, Josef Florián, JANDA, Jiří, ed. a BABOROVÁ-ČIHÁKOVÁ, Marie Zdeňka. Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší. II, Zoologie. Plazi, obojživelníci, ryby a vyšší bezpáteřní. 2., přeprac. a rozšíř. vyd. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1931. 487 s., [39] s. obr. příl.
 
 
BABOROVÁ-ČIHÁKOVÁ, Marie Zdeňka. Úvod k studiu o tukovém tělese členovců = De corpore adiposo arthropodum. Praha: [Baborová Zdeňka], 1902. 43 s.
 

Verze z 13. 11. 2015, 15:00

(Narozena 17.1.1877 Praha - 29.9.1937 Čelákovice)

Botanička, zooložka, první žena v českých zemích, která získala titul doktorka filozofie.

Život a profese

Narodila se v rodině bubenečského řídícího učitele Josefa Babora. Do obecné i měšťanské školy chodila na Starém Městě u sv. Jakuba. Ve studiích pokračovala na soukromé střední dívčí škole spolku Minerva, založeného v Praze r. 1890 Eliškou Krásnohorskou. Středoškolská studia zakončila na c.k. akademickém gymnáziu v Praze v r. 1896. Již předtím v r. 1895 se stala hospitantkou na c.k. české universitě Karlovo-Ferdinandově v Praze. Zde studovala u významných osobností, jakými byli např. prof. Vejdovský, Čelakovský, Frič ad. Hospitantkou zde byla čtyři semestry, proto když byla přijata jako řádná studentka na českou Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, vyjednala si vstup do pátého semestru.

Zde absolvovala primárně přednášky z biologie, zoologie a botaniky. Úzce spolupracovala s bratrem, který byl lékařem. Spolupracovala s ním při vydávání rozsáhlé ilustrované encyklopedie tří přírodních říší – živočišné, rostlinné a nerostné. Středem jejího zájmu byl hmyz, plazy, obojživelníci, motýli, členovci, prvoci a červi. Pohybovala se mezi Botanickým ústavem, Karolinem, Kulichovým domem, Klementinem a Všeobecnou nemocnicí. Docházela na přednášky například L. Čelakovského, A. Friče, J. Palackého nebo V. Šafářika.

V posledním roce studia začala přispívat do Ottova slovníku naučného pod zkratkou Mbbr (poprvé v roce 1901 pod heslem Nálevníci.)

Absolutorium splnila 30.7.1990 a poté v 22.1.1901 předložila dizertaci O tukovém tělese Anthropodů. 18.4.1901 složila rigorózum z filozofie u profesorů Tomáše G. Masaryka a Františka Drtiny. 5. června 1901 složila rigorózum ze zoologie, biologie a pedagogiky u prof. Františka Vejdovského a Jana Palackého.

17. červa 1901 byla jako první žena v českých zemích slavnostně promována v Praze na doktorku filozofie.

V srpnu roku 1901 přednášela v Berlíně na V. Mezinárodním zoologickém kongresu o preparaci foraminifer (dírkonožců) a o tukovém tělese hmyzu.

Po promoci zůstala jako asistentka v Ústavu pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii. I přes materiální potíže se v tomto ústavu rozvíjela intenzivní vědecká práce. Vysokoškolská studia Marie Zdeňky Baborové byla zakončena vydáním a tiskem rigorózní práce v roce 1902. Rozšířila ji pod názvem Úvod k studiu o tukovém tělese členovců.

V roce 1903 se Marie Zdeňka Baborová vdala za Stanislava Čiháka.. Až do narození dcery v r. 1906 zůstala v Ústavu pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii Univerzity Karlovy. Pravděpodobně jako soukromá asistentka, bez nároku na plat. Dále se stala členkou spolku Minerva a Sdružení vysokoškolských vzdělaných žen, které bylo založeno jejími spolužačkami v roce 1922. Po úmrtí dítěte se na několik let přestala profesi věnovat. Až po několika letech pod vedením Jiřího Jandy připravila statě do druhého velkého vydání Velkého ilustrovaného přírodopisu všech tří říší, svazek Zoologie/Hmyz (1931) a (1933).

Naposledy veřejně vystoupila 16.2.1937 v Radiožurnálu s přednáškou Naše první doktorky. Díky dceři Marii a vnuku Stanislavovi se několik písemností a předmětů z pozůstalostí MBČ přemístilo do městského muzea v Čelákovicích.

Dílo:

Komentované dílo:

Velký ilustrovaný přírodopis tří říší - svazek II. kapitola Plazi, obojživelníci, ryby a vyšší bezpáteřní

Kapitoly o nižším živočišstvu – pláštěncích, stonožkách, pavoukovitých, korýších, červech, láčkovitých, houbách a prvocích. Heslovitě psala o vzniku a vývoji druhu, stavbě těla, kusadlech, rozmnožovacích orgánech, místě výskytu atd. Společně s bratrem popsala ve stejném svazku ostnokožce a žaludovce. Přírodopis o 485 stránkách, vybavený perokresbami drobných živočichů, poskytoval informace hlavně středoškolákům a vysokoškolákům.

Úvod k studiu o tukovém tělese členovců = De corpore adiposo arthropodum

Rigorózní práce, na základě které získala Marie Zdeňka Baborová Čiháková titul doktorky.

Bibliografie:

KLAPÁLEK, František et al. Velký illustrovaný přírodopis všech tří říší. II. Praha: Rašín, 1914. xxi, 864 s.

BABOR, Josef Florián, JANDA, Jiří, ed. a BABOROVA-ČIHAKOVA, Marie Zdeňka. Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší. II, Zoologie. Plazi, obojživelníci, ryby a vyšší bezpáteřní. 2., přeprac. a rozšíř. vyd. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1931. 487 s., [39] s. obr. příl.

BABOROVÁ-ČIHÁKOVÁ, Marie Zdeňka. Úvod k studiu o tukovém tělese členovců = De corpore adiposo arthropodum. Praha: [Baborová Zdeňka], 1902. 43 s.

Zdroje:

UHROVÁ, Eva. Anna Honzáková a jiné dámy. Vyd. 1. [Česko]: E. Uhrová, ©2012. 268 s. ISBN 978-80-260-3152-9.

UHROVÁ, Eva. Ženy, které uměly myslet i bez manžela. 1. vyd. Praha: Krásná paní, 2009. 77 s. ISBN 978-80-86713-55-7.