Božena Folkmanová: Porovnání verzí
m (Oprava rozbité reference) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
'' "Byla to nejprve Dr. Božena Folkmannová, která nás mile překvapila svou znamenitou disertací..., prací pilnou a svědomitou, kterou zejména já dovedu kriticky oceniti, ježto jsem se, jak výše zmíněno, sám Chilopody po dlouhá léta zabýval."''<ref name = "Absolon35">{{Citace monografie | příjmení = Absolon| jméno = Karel | '' "Byla to nejprve Dr. Božena Folkmannová, která nás mile překvapila svou znamenitou disertací..., prací pilnou a svědomitou, kterou zejména já dovedu kriticky oceniti, ježto jsem se, jak výše zmíněno, sám Chilopody po dlouhá léta zabýval."''<ref name = "Absolon35">{{Citace monografie | příjmení = Absolon| jméno = Karel | ||
| titul = O balkánských speofilních Myriopodech | rok = 1935}}</ref> | | titul = O balkánských speofilních Myriopodech | rok = 1935}}</ref> | ||
| − | Disertace byla podkladem pro monografii <ref name= "Vestnik"> {{Citace periodika | příjmení = Lang | jméno = J | titul = Za doc. dr. Boženou Folkmanovou | periodikum = Věštník Čs. Zool. Společnosti| ročník = 25 | číslo = 2| rok = 1961 | strany = 184 - 186 }} </ref>''Chilopoda republiky českoslovenké''<ref name = "BioSlo"></ref>, kde popisuje 29 druhů stonožek z toho 5 nových. <ref name = "Absolon35"></ref> Krátce poté byla tato práce vydána ve francouzštině. <ref name = Vestnik></ref> | + | Disertace byla podkladem pro monografii <ref name= "Vestnik"> {{Citace periodika | příjmení = Lang | jméno = J | titul = Za doc. dr. Boženou Folkmanovou | periodikum = Věštník Čs. Zool. Společnosti| ročník = 25 | číslo = 2| rok = 1961 | strany = 184 - 186 }} </ref>''Chilopoda republiky českoslovenké''<ref name = "BioSlo"></ref>, kde popisuje 29 druhů stonožek z toho 5 nových. <ref name = "Absolon35"></ref> Krátce poté byla tato práce vydána ve francouzštině. <ref name = "Vestnik"></ref> |
| − | Od roku 1927 - 1929 pracovala jako demonstrátorka Ústavu pro systematickou zoologii bezobratlých prof. J. Komárka. Ve stejném roce se znovu zapsala na LF UK, ale studia kvůli nemoci nebyla schopna dokončit. <ref name = Vestnik> </ref> | + | Od roku 1927 - 1929 pracovala jako demonstrátorka Ústavu pro systematickou zoologii bezobratlých prof. J. Komárka. Ve stejném roce se znovu zapsala na LF UK, ale studia kvůli nemoci nebyla schopna dokončit. <ref name = "Vestnik"></ref> |
V letech 1930 - 1931 pracovala jako demonstrátorka fyziologického ústavu LF UK a o rok později jako demonstrátorka biologického ústavu UK. Od roku 1933 působila tamtéž jako asistentka. V roce 1939 po uzavření vysokých škol byla nucena své místo opustit. Během války vystřídala mnoho zaměstnání. Od profesorky dívčího gymnázia v Plzni až po dělnici v továrně Singer. <ref name = "BioSlo"></ref> | V letech 1930 - 1931 pracovala jako demonstrátorka fyziologického ústavu LF UK a o rok později jako demonstrátorka biologického ústavu UK. Od roku 1933 působila tamtéž jako asistentka. V roce 1939 po uzavření vysokých škol byla nucena své místo opustit. Během války vystřídala mnoho zaměstnání. Od profesorky dívčího gymnázia v Plzni až po dělnici v továrně Singer. <ref name = "BioSlo"></ref> | ||
| − | I přes tyto ztížené podmínky stále pokračovala ve studiu Chilopod. V tuto dobu zpracovala balkánské jeskynní stonožky ze sběru prof. K. Absolona a začala zkoumat stonožky na Berounsku. <ref name = Vestnik> </ref> | + | I přes tyto ztížené podmínky stále pokračovala ve studiu Chilopod. V tuto dobu zpracovala balkánské jeskynní stonožky ze sběru prof. K. Absolona a začala zkoumat stonožky na Berounsku. <ref name = "Vestnik"></ref> |
| − | Po válce se krátce vrátila do biologického ústavu UK, poté odešla do Brna. Zde 1.9. 1945 získala místo asistentky zoologického ústavu PřF v Brně.<ref name="BioSlo"></ref> Byla přijata Janem Zavřelem, ten krátce potom umírá a vedení ústavu se ujímá prof. Sergej Hrabě. Roku 1955 se habilitovala na základě svých dalších prací o stonožkách v oboru obecné zoologie. <ref name = Vestnik> </ref> | + | Po válce se krátce vrátila do biologického ústavu UK, poté odešla do Brna. Zde 1.9. 1945 získala místo asistentky zoologického ústavu PřF Masarykovy univerzity v Brně.<ref name="BioSlo"></ref> Byla přijata Janem Zavřelem, ten krátce potom umírá a vedení ústavu se ujímá prof. Sergej Hrabě. Roku 1955 se habilitovala na základě svých dalších prací o stonožkách v oboru obecné zoologie. <ref name = "Vestnik"></ref> |
| − | V Brně se mohla věnovat i pedagogické práci. Přednášela obecnou zoologii a od roku 1951 parazitologii. Tomuto tématu se pak věnovala hlouběji a napsala spolu s J. Vojtkem první učebnici parazitologie ''Parazitologie pro biology''. Na sklonku svého života vydala spolu s J. Langem skripta ''Základy obecné zoologie''.<ref name = "BioSlo"></ref> V roce 1960 náhle umírá.<ref name = Vestnik> </ref> | + | V Brně se mohla věnovat i pedagogické práci. Přednášela obecnou zoologii a od roku 1951 parazitologii. Tomuto tématu se pak věnovala hlouběji a napsala spolu s J. Vojtkem první učebnici parazitologie ''Parazitologie pro biology''. Na sklonku svého života vydala spolu s J. Langem skripta ''Základy obecné zoologie''.<ref name = "BioSlo"></ref> V roce 1960 náhle umírá.<ref name = "Vestnik"></ref> |
==Dílo== | ==Dílo== | ||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
| počet_stran = 87| strany = 8 | | počet_stran = 87| strany = 8 | ||
| rok = 2004| citace = 2016-5-12}}</ref>. Její systematicko-morfologické práce pomohly objasnit systematiku Chilopod. Dále se zabývala parazitologií, přesněji se zaobírala problematikou masivního výskytu parazitů ryb na jižní Moravě. | | rok = 2004| citace = 2016-5-12}}</ref>. Její systematicko-morfologické práce pomohly objasnit systematiku Chilopod. Dále se zabývala parazitologií, přesněji se zaobírala problematikou masivního výskytu parazitů ryb na jižní Moravě. | ||
| − | Většinu svých prací napsala samostatně. Publikovala v českých i zahraničních časopisech. <ref name = Vestnik></ref> | + | Většinu svých prací napsala samostatně. Publikovala v českých i zahraničních časopisech. <ref name = "Vestnik"></ref> |
* ''Chilopoda republiky československé''. Praha. 1928 | * ''Chilopoda republiky československé''. Praha. 1928 | ||
| − | * | + | * Les Chilopodes de Tchecoslovaquie. ''Bulletin intern. de l ́Acad. des sciences de Boheme''. 1928 |
| − | * | + | * Dva nové druhy Lithobiidu z Křivoklátska. Praha. 1946 |
| − | * | + | * Stonožky z Jeseníků. 1947 |
| − | * | + | * Příspěvek k poznání stonožek severního Slezska. 1949 |
| − | * Spolu s M. Giljarovem, | + | * Spolu s M. Giljarovem, Gubonogije mnogonožky (Chilopoda) stěpnoj zony jugo-vostoka jevropějskoj časti SSSR kak pakazatěli počvennych uslovij v lesonasažděnijach. ''Izvestija Akademiji Nauk SSSR'', ser. Biol., 211-219. 1957 |
'''Učebnice''' | '''Učebnice''' | ||
Aktuální verze z 21. 10. 2020, 23:32
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
|
(*28. ledna 1903 Praha – 27. září 1960 Praha)[1]
Bioložka, entomoložka, parazitoložka
Život a profese
Narodila se do rodiny akademického sochaře Hanuše Folkmana[2], který se mimo jiné podílel na sochařské výzdobě Wilsonova nádraží. Měla dvě sestry Hanu a Annu, z nichž Anna vystudovala lékařskou fakultu UK.[1][3] Po maturitě roku 1922 na reálném gymnáziu ve Slezké ulici byla Božena Folkmanová přijata na lékařskou fakultu UK[1], kde studovala biologii pod vedením A. Mrázka a Julia M. Komárka, u kterého pracovala i po ukončení studií. Titul RNDr získala roku 1927 za disertaci s názvem Předběžné výsledky k monografii chilopod[2], o které K. Absolon píše: "Byla to nejprve Dr. Božena Folkmannová, která nás mile překvapila svou znamenitou disertací..., prací pilnou a svědomitou, kterou zejména já dovedu kriticky oceniti, ježto jsem se, jak výše zmíněno, sám Chilopody po dlouhá léta zabýval."[4] Disertace byla podkladem pro monografii [5]Chilopoda republiky českoslovenké[1], kde popisuje 29 druhů stonožek z toho 5 nových. [4] Krátce poté byla tato práce vydána ve francouzštině. [5]
Od roku 1927 - 1929 pracovala jako demonstrátorka Ústavu pro systematickou zoologii bezobratlých prof. J. Komárka. Ve stejném roce se znovu zapsala na LF UK, ale studia kvůli nemoci nebyla schopna dokončit. [5] V letech 1930 - 1931 pracovala jako demonstrátorka fyziologického ústavu LF UK a o rok později jako demonstrátorka biologického ústavu UK. Od roku 1933 působila tamtéž jako asistentka. V roce 1939 po uzavření vysokých škol byla nucena své místo opustit. Během války vystřídala mnoho zaměstnání. Od profesorky dívčího gymnázia v Plzni až po dělnici v továrně Singer. [1] I přes tyto ztížené podmínky stále pokračovala ve studiu Chilopod. V tuto dobu zpracovala balkánské jeskynní stonožky ze sběru prof. K. Absolona a začala zkoumat stonožky na Berounsku. [5] Po válce se krátce vrátila do biologického ústavu UK, poté odešla do Brna. Zde 1.9. 1945 získala místo asistentky zoologického ústavu PřF Masarykovy univerzity v Brně.[1] Byla přijata Janem Zavřelem, ten krátce potom umírá a vedení ústavu se ujímá prof. Sergej Hrabě. Roku 1955 se habilitovala na základě svých dalších prací o stonožkách v oboru obecné zoologie. [5]
V Brně se mohla věnovat i pedagogické práci. Přednášela obecnou zoologii a od roku 1951 parazitologii. Tomuto tématu se pak věnovala hlouběji a napsala spolu s J. Vojtkem první učebnici parazitologie Parazitologie pro biology. Na sklonku svého života vydala spolu s J. Langem skripta Základy obecné zoologie.[1] V roce 1960 náhle umírá.[5]
Dílo
Vědecké práce
Během svého života zmapovala Chilopoda na území Jeseníků, Rychlebských hor, Beskyd, okolí Prahy a Berounska.[6]. Její systematicko-morfologické práce pomohly objasnit systematiku Chilopod. Dále se zabývala parazitologií, přesněji se zaobírala problematikou masivního výskytu parazitů ryb na jižní Moravě. Většinu svých prací napsala samostatně. Publikovala v českých i zahraničních časopisech. [5]
- Chilopoda republiky československé. Praha. 1928
- Les Chilopodes de Tchecoslovaquie. Bulletin intern. de l ́Acad. des sciences de Boheme. 1928
- Dva nové druhy Lithobiidu z Křivoklátska. Praha. 1946
- Stonožky z Jeseníků. 1947
- Příspěvek k poznání stonožek severního Slezska. 1949
- Spolu s M. Giljarovem, Gubonogije mnogonožky (Chilopoda) stěpnoj zony jugo-vostoka jevropějskoj časti SSSR kak pakazatěli počvennych uslovij v lesonasažděnijach. Izvestija Akademiji Nauk SSSR, ser. Biol., 211-219. 1957
Učebnice
- Parazitologie pro biology. Praha. 1957
- Základy obecné zoologie. Praha. 1960
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 ADAMEC, Josef; BERÁNEK, Karel; HLAVÁČKOVÁ, Ludmila. Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348-1939. Svazek I., A-K. Praha : [s.n.], 1988. 296 s. S. 193.
- ↑ 2,0 2,1 Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 6, Matrika doktorů Univerzity Karlovy VI. (1924–1927), strana 2703, online
- ↑ Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 7, Matrika doktorů Univerzity Karlovy VII. (1928–1931), strana 3196, online
- ↑ 4,0 4,1 ABSOLON, Karel. O balkánských speofilních Myriopodech. [s.l.] : [s.n.], 1935.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 LANG, J. Za doc. dr. Boženou Folkmanovou. Věštník Čs. Zool. Společnosti. 1961, roč. 25, čís. 2, s. 184 - 186.
- ↑ LAŠKA, Vratislav. Atlas rozšíření stonožek (chilopoda) České republiky. Olomouc, 2004 [cit. 2016-5-12]. 87 s. Bakalářská. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostřední. Vedoucí práce Ivan H.Tuf. s. 8. Dostupné online.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
