Jindřiška Wurmová: Porovnání verzí

 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
  
 
===== M'''írotvorkyně, sociální pracovnice.''' =====
 
===== M'''írotvorkyně, sociální pracovnice.''' =====
===== Život a profese =====
+
 
 +
== Život a profese: ==
 +
 
 
Jindřiška Wurmová se narodila v rodině evangelického faráře Benjamina Fleischera jako desáté z dvanácti dětí, přičemž dvě zemřely velmi malé. Ve své knize „Ze staré rovečské fary“ (1933) popisovala své dětství na faře. Po celý život zůstala oddaná své víře, držela se jejích zásad a snažila se svět změnit k lepšímu. Jako mladá měla možnost se vzdělávat, což pro dívku v té době bylo spíše neobvyklé. Nejdříve studovala na evangelickém dívčím ústavu v Krabčicích pod Řípem, poté se jí naskytla příležitost studovat dva roky ve Švýcarsku na jazykovém ústavu v Männersdorfu. Od r. 1881, kdy se navrátila do vlasti, začala pracovat jako učitelka cizích jazyků a hudby v Krabčicích a také v Šakvicích poblíž Brna. Roku 1889 se provdala za Františka Bořivoje Wurma, který byl povoláním bankovní úředník, později ředitel banky Slavie, a přestěhovala se do Brna.
 
Jindřiška Wurmová se narodila v rodině evangelického faráře Benjamina Fleischera jako desáté z dvanácti dětí, přičemž dvě zemřely velmi malé. Ve své knize „Ze staré rovečské fary“ (1933) popisovala své dětství na faře. Po celý život zůstala oddaná své víře, držela se jejích zásad a snažila se svět změnit k lepšímu. Jako mladá měla možnost se vzdělávat, což pro dívku v té době bylo spíše neobvyklé. Nejdříve studovala na evangelickém dívčím ústavu v Krabčicích pod Řípem, poté se jí naskytla příležitost studovat dva roky ve Švýcarsku na jazykovém ústavu v Männersdorfu. Od r. 1881, kdy se navrátila do vlasti, začala pracovat jako učitelka cizích jazyků a hudby v Krabčicích a také v Šakvicích poblíž Brna. Roku 1889 se provdala za Františka Bořivoje Wurma, který byl povoláním bankovní úředník, později ředitel banky Slavie, a přestěhovala se do Brna.
  
Řádek 10: Řádek 12:
  
 
== Dílo: ==
 
== Dílo: ==
* Duševní hygiena<br />
+
 
 +
==== Bibliografie: ====
 +
 
 +
'''Duševní hygiena'''
 +
 
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Vše pro dítě. Brno: nákl. vlast., 1912. 2 s.<br />WURMOVÁ, Jindřiška. Abstinentní a mírová desatera. Brno: Abstinentní svaz, 1921. 2 s.<br />WURMOVÁ, Jindřiška a HAMZA, František. Pro zdraví národa. Brno: Masarykova Liga, 1921. 11, 1 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Vše pro dítě. Brno: nákl. vlast., 1912. 2 s.<br />WURMOVÁ, Jindřiška. Abstinentní a mírová desatera. Brno: Abstinentní svaz, 1921. 2 s.<br />WURMOVÁ, Jindřiška a HAMZA, František. Pro zdraví národa. Brno: Masarykova Liga, 1921. 11, 1 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Ženy a alkohol. V Brně: [s.n.], 1923. 12 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Ženy a alkohol. V Brně: [s.n.], 1923. 12 s.<br />
Řádek 17: Řádek 23:
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Společnost národů: naší mládeži. V Praze: Státovědecká společnost, 1927. 25, [2] s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Společnost národů: naší mládeži. V Praze: Státovědecká společnost, 1927. 25, [2] s.<br />
  
* Pacifismus<br />
+
'''Pacifismus'''
 +
 
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Viktor Hugo a světový mír. Brno: nákl. vlast., 1904. 4 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Viktor Hugo a světový mír. Brno: nákl. vlast., 1904. 4 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Světový mír. Brno: Dobroč. komitét dam, 1911. 2 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Světový mír. Brno: Dobroč. komitét dam, 1911. 2 s.<br />
Řádek 31: Řádek 38:
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Pryč s válkou!. Praha: Literární letáky, 1924. 3 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Pryč s válkou!. Praha: Literární letáky, 1924. 3 s.<br />
  
* Náboženství<br />
+
'''Náboženství'''
 +
 
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Indické poselství. Brno: Čes. theosof. společ., 1921. 8 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Indické poselství. Brno: Čes. theosof. společ., 1921. 8 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Jan Amos Komenský [1592-1670], učitel národů, představitel světového bratrství a průkopník společnosti národů. Brno: Jindřiška Wurmová, 1929. 28, [1] s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Jan Amos Komenský [1592-1670], učitel národů, představitel světového bratrství a průkopník společnosti národů. Brno: Jindřiška Wurmová, 1929. 28, [1] s.<br />
Řádek 37: Řádek 45:
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Historky ze života farských dětí. Praha: Křesť. spolek mladíků v Čechách, 1938. 93, [1] s. Světélka, knihovna malých; čís. 25.-26.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Historky ze života farských dětí. Praha: Křesť. spolek mladíků v Čechách, 1938. 93, [1] s. Světélka, knihovna malých; čís. 25.-26.<br />
  
* Biografie<br />
+
'''Biografie'''
 +
 
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Louis Lucien Rochat, zakladatel Modrého kříže: (1849-1917). V Praze: Evangelická abstinentní rodina, 1925. 16 s. Knihovna Vítkova; č. 5.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Louis Lucien Rochat, zakladatel Modrého kříže: (1849-1917). V Praze: Evangelická abstinentní rodina, 1925. 16 s. Knihovna Vítkova; č. 5.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Ze života Jana Jindřicha Pestalozziho: 1746-1827. Praha: V. Neubert, 1927. 30 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Ze života Jana Jindřicha Pestalozziho: 1746-1827. Praha: V. Neubert, 1927. 30 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška et al. Památce Marie Burešové. V Brně: Moravský legionář, 1934. 24 s. Buditelé a průkopníci; Sv. 9.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška et al. Památce Marie Burešové. V Brně: Moravský legionář, 1934. 24 s. Buditelé a průkopníci; Sv. 9.<br />
  
* Ostatní<br />
+
'''Ostatní'''
 +
 
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Symfonie: Pov. z dob čínského povstání. Brno: nákl. vlast., 1904. 22 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. Symfonie: Pov. z dob čínského povstání. Brno: nákl. vlast., 1904. 22 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. O československém Červeném kříži. Brno: Mírová jednota, 1920. 8 s.<br />
 
WURMOVÁ, Jindřiška. O československém Červeném kříži. Brno: Mírová jednota, 1920. 8 s.<br />

Aktuální verze z 13. 11. 2015, 15:07

(8. 2. 1863 Rovečné na Moravě – 19. 5. 1953 Myslibořice)

Mírotvorkyně, sociální pracovnice.

Život a profese:

Jindřiška Wurmová se narodila v rodině evangelického faráře Benjamina Fleischera jako desáté z dvanácti dětí, přičemž dvě zemřely velmi malé. Ve své knize „Ze staré rovečské fary“ (1933) popisovala své dětství na faře. Po celý život zůstala oddaná své víře, držela se jejích zásad a snažila se svět změnit k lepšímu. Jako mladá měla možnost se vzdělávat, což pro dívku v té době bylo spíše neobvyklé. Nejdříve studovala na evangelickém dívčím ústavu v Krabčicích pod Řípem, poté se jí naskytla příležitost studovat dva roky ve Švýcarsku na jazykovém ústavu v Männersdorfu. Od r. 1881, kdy se navrátila do vlasti, začala pracovat jako učitelka cizích jazyků a hudby v Krabčicích a také v Šakvicích poblíž Brna. Roku 1889 se provdala za Františka Bořivoje Wurma, který byl povoláním bankovní úředník, později ředitel banky Slavie, a přestěhovala se do Brna.

Na přelomu století se věnovala osvětové práci. Přednášela, psala články do novin a povídky. Její práce se ubírala třemi hlavními směry: sociální hygiena, ženské hnutí, mírové hnutí. V době kdy přišla o dceru Miladku, se stala místopředsedkyní odboru České zemské komise na ochranu dítek. Na pomoc dalším matkám s dětmi v hmotné nouzi založila v Brně Poradnu pro matky a kojence a Útulek pro nemanželské matky. Dále měla dva syny: Miloše a Jaromíra. Díky své práci poznala, že nejčastější příčinou rozvratu rodiny byl alkohol. V brožurce „Ženy a alkohol“ (1923) nabádala k abstinenci a dávala příklad správné matky a ženy. Stala se místopředsedkyní Zemského svazu abstinentského a čestnou předsedkyní Abstinentní evangelické rodiny. Od roku 1899 se začala intenzivně věnovat pacifismu. V roce 1912 se podílela na založení Mírové jednoty a na 18 let se stala její předsedkyní. Ve spolupráci s Pavlou Moudrou vydávala „Mírové čítanky“. Pavla Moudrá, spisovatelka, překladatelka, filozofka a velká bojovnice za práva žen a zvířat, zasáhla do mnoha oblastí kultury. Moudrá přispěla do čítanky svým vlastním textem o Slávečkovi a vojáčcích a svými překlady z francouzštiny. Čítanky měly sloužit hlavně k výchově mladé generace. Spolu s Olgou Vaškovou, sestrou Petra Bezruče, založila v roce 1920 Českou zemskou komisi na ochranu mládeže. Byla autorkou i dalších děl s mírovou tématikou: „Výchova karakteru“ (1926) nebo „Společnost národů. Naší mládeži. S předmluvou ministra Dra. Eduarda Beneše.“ (1927). Školní mládež jí přezdívala „mírová tetička“.

Za 1. světové války byly její knihy ničeny. Sama působila převážně v nemocnicích a starala se o raněné, kteří ve velkém přijížděli z fronty. Miloš a Jaromír narukovali do války. Miloš zemřel na území Francie 24. 10. 1918, těsně před vyhlášením samostatného Československa. Po válce se stala členkou hned několika mírotvorných organizací: Mezinárodní rada mírová v Ženevě, Světová unie žen, Unie společností pro svaz národů, Liga žen pro mír a svobodu…aj. Od 20. let pravidelně přednášela na různých místech Československa i v zahraničí. Od roku 1932 kázala jako jediná ženská delegátka na 6. Synodě v evangelické církvi. Stala se členkou Kostnické jednoty a výchovného odboru Aliance církví pro mezinárodní přátelství. Za druhé světové války se Jindřiška Wurmová stále věnovala osvětové práci.

Dílo:

Bibliografie:

Duševní hygiena

WURMOVÁ, Jindřiška. Vše pro dítě. Brno: nákl. vlast., 1912. 2 s.
WURMOVÁ, Jindřiška. Abstinentní a mírová desatera. Brno: Abstinentní svaz, 1921. 2 s.
WURMOVÁ, Jindřiška a HAMZA, František. Pro zdraví národa. Brno: Masarykova Liga, 1921. 11, 1 s.
WURMOVÁ, Jindřiška. Ženy a alkohol. V Brně: [s.n.], 1923. 12 s.
WURMOVÁ, Jindřiška. Práce srdcem: sociální služba. Praha: [s.n.], 1924. 30 s. Epištoly demokracie; čís. 12.
WURMOVÁ, Jindřiška. Výchova karakteru. V Klatovech: Cyrill M. Höschl, 1926. 37 s. Reformátor: sborník vybrané, poučné a vzdělávací četby pro český lid; sv. 46.
WURMOVÁ, Jindřiška. Společnost národů: naší mládeži. V Praze: Státovědecká společnost, 1927. 25, [2] s.

Pacifismus

WURMOVÁ, Jindřiška. Viktor Hugo a světový mír. Brno: nákl. vlast., 1904. 4 s.
WURMOVÁ, Jindřiška. Světový mír. Brno: Dobroč. komitét dam, 1911. 2 s.
Mírová čítanka pro mládež (1913)
WURMOVÁ, Jindřiška. Hnutí mírové. Brno: Jednota mírová, 1913. 15 s. Knihovnička Jednoty mírové pro Moravu; 1.
WURMOVÁ, Jindřiška. Mírové hnutí. Praha: Jos. R. Vilímek, [1918]. 40 s. Za vzděláním; sv. 101.
WURMOVÁ, Jindřiška. Mírová čítanka. Klatovy
WURMOVÁ, Jindřiška. Do boje!. [Praha: Ústř. družina váleč. poškozenců, 1920]. 7, 1 s.
WURMOVÁ, Jindřiška. Mírová besídka pro mládež. Brno: Dobroč. komitét dam, [mezi 1920 a 1925]. 8 s.
WURMOVÁ, Jindřiška. Mír: Přednáš. v lázních Luhačovicích. Brno: Mírová jednota, 1921. 16 s. Knihovnička Mírové jednoty; 4.
WURMOVÁ, Jindřiška. Deset let Mírové jednoty. Brno: Mírová jednota, 1924. 31 s. Knihovnička Mírové jednoty; 5.
WURMOVÁ, Jindřiška. Mír. Brno: Mírová jednota, 1924.16 ss. Knihovnička Mírové jednoty; 4.5.
WURMOVÁ, Jindřiška. Pryč s válkou!. Praha: Literární letáky, 1924. 3 s.

Náboženství

WURMOVÁ, Jindřiška. Indické poselství. Brno: Čes. theosof. společ., 1921. 8 s.
WURMOVÁ, Jindřiška. Jan Amos Komenský [1592-1670], učitel národů, představitel světového bratrství a průkopník společnosti národů. Brno: Jindřiška Wurmová, 1929. 28, [1] s.
WURMOVÁ, Jindřiška. Ze staré rovečské fary. V Praze: Kalich, 1933. 109, [2] s. Klásky; čís. 6.
WURMOVÁ, Jindřiška. Historky ze života farských dětí. Praha: Křesť. spolek mladíků v Čechách, 1938. 93, [1] s. Světélka, knihovna malých; čís. 25.-26.

Biografie

WURMOVÁ, Jindřiška. Louis Lucien Rochat, zakladatel Modrého kříže: (1849-1917). V Praze: Evangelická abstinentní rodina, 1925. 16 s. Knihovna Vítkova; č. 5.
WURMOVÁ, Jindřiška. Ze života Jana Jindřicha Pestalozziho: 1746-1827. Praha: V. Neubert, 1927. 30 s.
WURMOVÁ, Jindřiška et al. Památce Marie Burešové. V Brně: Moravský legionář, 1934. 24 s. Buditelé a průkopníci; Sv. 9.

Ostatní

WURMOVÁ, Jindřiška. Symfonie: Pov. z dob čínského povstání. Brno: nákl. vlast., 1904. 22 s.
WURMOVÁ, Jindřiška. O československém Červeném kříži. Brno: Mírová jednota, 1920. 8 s.
WURMOVÁ, Jindřiška. Z denníku sedmnáctileté. Ve Valaš. Meziříčí: J. Wurmová, 1924. 82 s.
WURMOVÁ, Jindřiška. Slavnost matek. Brno: Dobročin. komitét dam, 1925. 8 s.

Zdroje:

BEDNÁŘOVÁ, Věra. Životní odkaz Jindřišky Wurmové a její přínos pro domácí a mezinárodní mírové hnutí. Brno: Vl.nákl., 1994. 41 s.

WURMOVÁ, Jindřiška. Ženy a alkohol. V Brně: [s.n.], 1923. 12 s.

WURMOVÁ, Jindřiška. Výchova karakteru. V Klatovech: Cyrill M. Höschl, 1926. 37 s. Reformátor: sborník vybrané, poučné a vzdělávací četby pro český lid; sv. 46.

WURMOVÁ, Jindřiška. Společnost národů: naší mládeži. V Praze: Státovědecká společnost, 1927. 25, [ii] s. Mírová čítanka pro mládež (1913)

WURMOVÁ, Jindřiška. Ze staré rovečské fary. V Praze: Kalich, 1933. 109, [2] s. Klásky; čís. 6.

Věznice na Cejlu č. 71 v Brně. Informační systém Masarykovy univerzity, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/135552/ff_m_b1/. Diplomová práce. Masarykova univerzita.

Pavla Moudrá - filozofka, spisovatelka, překladatelka. Bystřice nad Perštejnem, 2012. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/244893/pedf_m/Diplomka.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.

Český rozhlas Brno. Ecce Homo - Jindřiška Wurmová [online]. 2008-07-02 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/422145

Encyklopedie dějin města Brna. Jindřiška Wurmová [online]. 2015-02-04 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=10504

Rovečné: Historie obce. Historie obce [online]. 2002 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://rovecne.unas.cz/historie.html

Farní sbor českobratrské církve evangelické v Zábřehu. Léta Páně 1932 [online]. 2013-03-07 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://zabreh.evangnet.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=295:leta-1932-1936&catid=97:do-roku-1961&Itemid=104

Mělníček.cz. Na Mělníku se sešlo 87 potomků rodu Fleischerů [online]. 2007-07-03 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://melnicek.cz/node/1572

Jimramovský zpravodaj. Zápis č.2/2015 z jednání zastupitelstva Městyse Jimramov konaného dne 5. 3. 2015 v budově radnice v Jimramově [online]. 2015-03-05 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://pdf.jimramov.cz/Zpr_dva_2015.pdf

Volná myšlenka. Poselství Berthy Suttnerové dnešku [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://volnamyslenka.wz.cz/poselstvisuttnerove.html

Slovník českých nakladatelství 1849-1949. Nakladatelství vzdělávací a výchovné literatury v Klatovech a v Praze-Bubenči; knihkupectví [online]. 2012-07-21 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/nakladatelstvi/c-m-hoschl.html