Františka Xavera Běhálková

Učitelka ručních prací, etnografka, folkloristka, sběratelka lidových tanců a písní.

Život a profese

Františka Xavera Běhálková se narodila roku 1853 v Tovačově do učitelské rodiny. Její rodiče brzy zemřeli, proto si F. X. Běhálkovou a její dva sourozence vzal na vychování jejich strýc, tovačovský farář, Theodor Mayer. Díky němu bylo F. X. Běhálkové umožněno získat lepší vzdělání. U tovačovského rektora Jana Loyky se naučila německy a francouzsky a rovněž hře na klavír. Ucelenějšího odborného vzdělání se jí dostalo na vyšší dívčí škole slečen Lwowských v Praze. Zde navázala blízké přátelství se sestrami Annou a Zdenkou Braunerovými, které Běhálkovou pobízely ke sběru a studiu hanácké lidové kultury. Přátelství se sestrami Braunerovými bylo pro Běhálkovou rovněž kulturně podnětné, neboť Zdenka Braunerová byla významnou českou malířkou, stýkala se s českou intelektuální společností a stala se také patronkou několika českých umělců. Přelomem pro folkloristickou práci F. X. Běhálkové byla návštěva zakladatelů Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, olomouckého politika Ignáce Wurma a archeologa MUDr. Jindřicha Wankla, v Tovačově. Při této příležitosti se seznámili s folkloristickou činností F. X. Běhálkové. Od roku 1884 začala její soustavná spolupráce s Vlasteneckým spolkem muzejním v Olomouci. Zde společně s prof. Janem Havelkou a jeho ženou, Vlastou Havelkovou, uspořádala 1. ledna 1885 výstavu moravského národního vyšívání. Na rozsáhlé výstavě bylo ke zhlédnutí 2295 předmětů. Výstava byla jedním z podnětů k uspořádání expozice slovenského lidového vyšívání v roce 1887. Kromě sběru hanáckých výšivek, krojů a keramiky se Běhálková soustředila také na shromažďování dokumentů o hanáckých obydlích a na zapisování zvyklostí Tovačovska. Společně s Lucií Bakešovou, dcerou MUDr. J. Wankla, se podílela na průzkumu taneční a písňové tvorby Hanácka. Tradiční hanácké tance poté předváděla se svým tovačovským souborem. Od roku 1889 začala spolupracovat s Leošem Janáčkem. Janáček, Běhálková a Bakešová uspořádali 4. ledna roku 1891 v Brně společnou přednášku nazvanou O významu a podstatě tanců národních. Tentýž rok společně vydali publikaci Národní tance na Moravě, která pro malý zájem zůstala pouze v sešitové podobě. Na popud F. X. Běhálkové byla postavena vila, jejíž prostory byly využívány jako Národopisného muzeum. Muzeum bylo později přemístěno do Prostějova. F. X. Běhálková zemřela na rakovinu 28. dubna 1907 v Tovačově. Její rozsáhlou sbírku 70 krojů, výšivek, hanácké keramiky, nábytku, notového a písemného materiálu zakoupilo prostějovské muzeum.

Zdroje

DOKOUPILOVÁ, Marie: Žena, žena, žena... In: Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově. Prostějov: Muzeum Prostějovska č. 1-2, 2004, s. 72-78.

HÝBL, František: Hanácká etnografka Františka Xavera Ernestina Běhálková. 23. 10. 1853 - 28. 4. 1907. In: Lidové umění na Hané. Dodatky ke knize a spolupracovníkům. Sborník ze semináře. Olomouc - Přerov : Muzeum Komenského v Přerově - Společnost přátel vesnice a malého města v Olomouci, 2001 s. 28-36.

VIČAROVÁ, Eva, ed. a SILNÁ, Ingrid, ed.: Hudba v Olomouci a na střední Moravě. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007.

- Dominika Doležalová -