Zoroslava Drobná: Porovnání verzí

Verze z 13. 11. 2015, 10:07

(22. 12. 1907 Brno – 21. 6. 1988 Brno)

Kunsthistorička a archeoložka, kurátorka výstav o středověkém umění a kultuře, autorka vědeckých monografií o umění z období 14.–18. století.

Život a profese

Narodila se roku 1907 v Brně. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala estetiku a dějiny umění v semináři Eugena Dostála, jenž byl na Masarykově univerzitě v Brně zakladatelem tohoto oboru. V roce 1933 získala na FF MU v Brně titul PhDr. V předválečných letech pracovala v Městském muzeu v Brně a jejím významným počinem byla instalace Lapidária v křížové chodbě františkánského kláštera. Počátkem okupace byla kvůli levicovým názorům vězněna a roku 1939 musela u muzea odejít. Krátce pracovala v Archivu hl. m. Prahy pod vedením profesora Václava Vojtíška. Od ledna roku 1940 působila v oddělení historické archeologie Národního muzea v Praze. Zde v letech 1941–1942 připravovala pod vedením Josefa Opitze publikace o Lapidáriu. Dlouhodobě byla redaktorkou Časopisu Národního muzea, kde publikovala recenze a odborné studie o umění z období 14.–18. století. Vědecky spolupracovala s kunsthistorikem Vladimírem Denksteinem, jenž se zabýval středověkým výtvarným uměním. V období 1956–1970 byla vedoucí oddělení historické archeologie. Roku 1952 byl pod jejím vedením uspořádán archeologický výzkum obléhacího tábora z 15. století u Nového hradu u Kunratic¹. Byla členkou mezinárodní muzejní organizace ICOM (Český výbor Mezinárodní rady muzeí) a působila jako členka vědecké rady Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Konec života strávila v rodném Brně.

Po absolvování studia na FF MU v Brně se věnovala gotickým památkám a již během války zpracovávala drobné monografie o významných architektonických a sochařských dílech z tohoto období. Publikovala drobné sešitky v edici Poklady národního umění. Od 50. let soustředila svou činnost na vytváření monografií zabývajících se uměním doby husitské (iluminované rukopisy, kresby a Jenský kodex), na archeologický výzkum Nového hradu u Kunratic a dále byla kurátorkou 7 výstav (Husitské revoluční hnutí 1953; Česká vesnice ve středověku 1956; Jiří z Poděbrad a jeho doba 1958; Středověká keramika v Československu 1963; expozice pro Husův památník 1965; Obrazy z českých dějin 1968). Publikovala mnoho odborných studií věnujících se uměleckým řemeslům, historii středověkého odívání, církevní výšivce i keramice. Svými texty doprovázela mnoho fotografických publikací o českých středověkých památkách. Ke konci kariéry se zabývala pořádáním pozůstalosti a památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera.

Dílo:

Drobné monografie:
DROBNÁ, Zoroslava: Farní chrám sv. Jakuba v Brně. Praha: Vyšehrad 1940. 16 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Karlův most. Praha: Vyšehrad 1940. 16 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Předklášteří u Tišnova. Praha: Vyšehrad 1940. 14 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Basilika sv. Prokopa v Třebíči. Praha: Vyšehrad 1941. 14 s.
POKORNÝ, Václav a DROBNÁ, Zoroslava: Benediktinský klášter v Rajhradě. Praha: Vyšehrad 1942. 21 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Národní museum. Praha: Orbis 1958, 1 svazek (nestránkováno).
DROBNÁ, Zoroslava a PŘENOSILOVÁ, Věra: Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera. Praha: Národní muzeum 1999. 33 s.

Monografie:
DROBNÁ, Zoroslava: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské (1350–1450). Praha: Naše Vojsko 1956. 101 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Lapidarium Národního musea: sbírka architektonické plastiky 11. až 19. století. Praha: SNKL 1958. 180 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Jenský kodex: husitská obrazová satira z konce středověku. Praha: Odeon 1970. 80 s.

Katalogy výstav:
DROBNÁ, Zoroslava: Iluminované nejkrásnější rukopisy knihovny Národního muzea v Praze. Praha: Národní muzeum 1965. 69 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Jan Žižka z Trocnova: Demokratické a bojové tradice našeho lidu. Praha: Národní muzeum, Historické muzeum 1975. 93 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Husův dům. Praha: Společnost Husova muzea 1991. 31 s.

Zdroje:

ČRo Dvojka. ČRo Dvojka [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/hrad-unikat--1113826
SKLENÁŘ, Karel a BLÁHOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 726 s.
Sborník k osmdesátinám Zoroslavy Drobné, NM Praha 1987, (strojopis).
Wikipedia. Wikipedia [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zoroslava_Drobn%C3%A1

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 == Život a profese ==
-Narodila se roku 1907 v Brně. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala estetiku a dějiny umění v semináři Eugena Dostála, jenž byl na Masarykově univerzitě v Brně zakladatelem tohoto oboru. V roce 1933 získala na FF MU v Brně titul PhDr. V předválečných letech pracovala v Městském muzeu v Brně a jejím významným počinem byla instalace Lapidária v křížové chodbě františkánského kláštera. Počátkem okupace byla kvůli levicovým názorům vězněna a roku 1939 musela u muzea odejít. Krátce pracovala v Archivu hl. m. Prahy pod vedením profesora Václava Vojtíška. Od ledna roku 1940 působila v oddělení historické archeologie Národního muzea v Praze. Zde v letech 1941–1942 připravovala pod vedením Josefa Opitze publikace o Lapidáriu. Dlouhodobě byla redaktorkou Časopisu Národního muzea, kde publikovala recenze a odborné studie o umění z období 14.–18. století. Vědecky spolupracovala s kunsthistorikem Vladimírem Denksteinem, jenž se zabýval středověkým výtvarným uměním. V období 1956–1970 byla vedoucí oddělení historické archeologie. Roku 1952 byl pod jejím vedením uspořádán archeologický výzkum obléhacího tábora z 15. století u Nového hradu u Kunratic.  Byla členkou mezinárodní muzejní organizace ICOM (Český výbor Mezinárodní rady muzeí) a působila jako členka vědecké rady Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Konec života strávila v rodném Brně.
+Narodila se roku 1907 v Brně. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala estetiku a dějiny umění v semináři Eugena Dostála, jenž byl na Masarykově univerzitě v Brně zakladatelem tohoto oboru. V roce 1933 získala na FF MU v Brně titul PhDr. V předválečných letech pracovala v Městském muzeu v Brně a jejím významným počinem byla instalace Lapidária v křížové chodbě františkánského kláštera. Počátkem okupace byla kvůli levicovým názorům vězněna a roku 1939 musela u muzea odejít. Krátce pracovala v Archivu hl. m. Prahy pod vedením profesora Václava Vojtíška. Od ledna roku 1940 působila v oddělení historické archeologie Národního muzea v Praze. Zde v letech 1941–1942 připravovala pod vedením Josefa Opitze publikace o Lapidáriu. Dlouhodobě byla redaktorkou Časopisu Národního muzea, kde publikovala recenze a odborné studie o umění z období 14.–18. století. Vědecky spolupracovala s kunsthistorikem Vladimírem Denksteinem, jenž se zabýval středověkým výtvarným uměním. V období 1956–1970 byla vedoucí oddělení historické archeologie. Roku 1952 byl pod jejím vedením uspořádán archeologický výzkum obléhacího tábora z 15. století u Nového hradu u Kunratic<sup>[[1]]</sup>. Byla členkou mezinárodní muzejní organizace ICOM (Český výbor Mezinárodní rady muzeí) a působila jako členka vědecké rady Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Konec života strávila v rodném Brně.
 Po absolvování studia na FF MU v Brně se věnovala gotickým památkám a již během války zpracovávala drobné monografie o významných architektonických a sochařských dílech z tohoto období. Publikovala drobné sešitky v edici Poklady národního umění. Od 50. let soustředila svou činnost na vytváření monografií zabývajících se uměním doby husitské (iluminované rukopisy, kresby a Jenský kodex), na archeologický výzkum Nového hradu u Kunratic a dále byla kurátorkou 7 výstav (Husitské revoluční hnutí 1953; Česká vesnice ve středověku 1956; Jiří z Poděbrad a jeho doba 1958; Středověká keramika v Československu 1963; expozice pro Husův památník 1965; Obrazy z českých dějin 1968). Publikovala mnoho odborných studií věnujících se uměleckým řemeslům, historii středověkého odívání, církevní výšivce i keramice. Svými texty doprovázela mnoho fotografických publikací o českých středověkých památkách. Ke konci kariéry se zabývala pořádáním pozůstalosti a památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera.
@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 == Zdroje: ==
-ČRo Dvojka. ČRo Dvojka [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/hrad-unikat--1113826
+# ČRo Dvojka. ČRo Dvojka [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/hrad-unikat--1113826
+# SKLENÁŘ, Karel a BLÁHOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 726 s.
-SKLENÁŘ, Karel a BLÁHOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 726 s.
+# Sborník k osmdesátinám Zoroslavy Drobné, NM Praha 1987, (strojopis).
+# Wikipedia. Wikipedia [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zoroslava_Drobn%C3%A1
-Sborník k osmdesátinám Zoroslavy Drobné, NM Praha 1987, (strojopis).
-Wikipedia. Wikipedia [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zoroslava_Drobn%C3%A1