Zoroslava Drobná: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
 
'''Kunsthistorička a archeoložka, kurátorka výstav o středověkém umění a kultuře, autorka vědeckých monografií o umění z období 14.–18. století.'''
 
'''Kunsthistorička a archeoložka, kurátorka výstav o středověkém umění a kultuře, autorka vědeckých monografií o umění z období 14.–18. století.'''
  
== Život a profese ==
+
== Život a profese: ==
  
 
Narodila se roku 1907 v Brně. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala estetiku a dějiny umění v semináři Eugena Dostála, jenž byl na Masarykově univerzitě v Brně zakladatelem tohoto oboru. V roce 1933 získala na FF MU v Brně titul PhDr. V předválečných letech pracovala v Městském muzeu v Brně a jejím významným počinem byla instalace Lapidária v křížové chodbě františkánského kláštera. Počátkem okupace byla kvůli levicovým názorům vězněna a roku 1939 musela u muzea odejít. Krátce pracovala v Archivu hl. m. Prahy pod vedením profesora Václava Vojtíška. Od ledna roku 1940 působila v oddělení historické archeologie Národního muzea v Praze. Zde v letech 1941–1942 připravovala pod vedením Josefa Opitze publikace o Lapidáriu. Dlouhodobě byla redaktorkou Časopisu Národního muzea, kde publikovala recenze a odborné studie o umění z období 14.–18. století. Vědecky spolupracovala s kunsthistorikem Vladimírem Denksteinem, jenž se zabýval středověkým výtvarným uměním. V období 1956–1970 byla vedoucí oddělení historické archeologie. Roku 1952 byl pod jejím vedením uspořádán archeologický výzkum obléhacího tábora z 15. století u Nového hradu u Kunratic<ref>[[1]]</ref>. Byla členkou mezinárodní muzejní organizace ICOM (Český výbor Mezinárodní rady muzeí) a působila jako členka vědecké rady Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Konec života strávila v rodném Brně.
 
Narodila se roku 1907 v Brně. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala estetiku a dějiny umění v semináři Eugena Dostála, jenž byl na Masarykově univerzitě v Brně zakladatelem tohoto oboru. V roce 1933 získala na FF MU v Brně titul PhDr. V předválečných letech pracovala v Městském muzeu v Brně a jejím významným počinem byla instalace Lapidária v křížové chodbě františkánského kláštera. Počátkem okupace byla kvůli levicovým názorům vězněna a roku 1939 musela u muzea odejít. Krátce pracovala v Archivu hl. m. Prahy pod vedením profesora Václava Vojtíška. Od ledna roku 1940 působila v oddělení historické archeologie Národního muzea v Praze. Zde v letech 1941–1942 připravovala pod vedením Josefa Opitze publikace o Lapidáriu. Dlouhodobě byla redaktorkou Časopisu Národního muzea, kde publikovala recenze a odborné studie o umění z období 14.–18. století. Vědecky spolupracovala s kunsthistorikem Vladimírem Denksteinem, jenž se zabýval středověkým výtvarným uměním. V období 1956–1970 byla vedoucí oddělení historické archeologie. Roku 1952 byl pod jejím vedením uspořádán archeologický výzkum obléhacího tábora z 15. století u Nového hradu u Kunratic<ref>[[1]]</ref>. Byla členkou mezinárodní muzejní organizace ICOM (Český výbor Mezinárodní rady muzeí) a působila jako členka vědecké rady Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Konec života strávila v rodném Brně.
Řádek 10: Řádek 10:
  
 
== Dílo: ==
 
== Dílo: ==
Drobné monografie:<br />
+
<u>Drobné monografie:</u><br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Farní chrám sv. Jakuba v Brně. Praha: Vyšehrad 1940. 16 s.<br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Farní chrám sv. Jakuba v Brně. Praha: Vyšehrad 1940. 16 s.<br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Karlův most. Praha: Vyšehrad 1940. 16 s.<br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Karlův most. Praha: Vyšehrad 1940. 16 s.<br />
Řádek 19: Řádek 19:
 
DROBNÁ, Zoroslava a PŘENOSILOVÁ, Věra: Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera. Praha: Národní muzeum 1999. 33 s.
 
DROBNÁ, Zoroslava a PŘENOSILOVÁ, Věra: Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera. Praha: Národní muzeum 1999. 33 s.
  
Monografie:<br />
+
<u>Monografie:</u><br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské (1350–1450). Praha: Naše Vojsko 1956. 101 s.<br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské (1350–1450). Praha: Naše Vojsko 1956. 101 s.<br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Lapidarium Národního musea: sbírka architektonické plastiky 11. až 19. století. Praha: SNKL 1958. 180 s.<br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Lapidarium Národního musea: sbírka architektonické plastiky 11. až 19. století. Praha: SNKL 1958. 180 s.<br />
DROBNÁ, Zoroslava: Jenský kodex: husitská obrazová satira z konce středověku. Praha: Odeon 1970. 80 s.<br />
+
DROBNÁ, Zoroslava: Jenský kodex: husitská obrazová satira z konce středověku. Praha: Odeon 1970. 80 s.
  
Katalogy výstav:<br />
+
<u>Katalogy výstav:</u><br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Iluminované nejkrásnější rukopisy knihovny Národního muzea v Praze. Praha: Národní muzeum 1965. 69 s.<br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Iluminované nejkrásnější rukopisy knihovny Národního muzea v Praze. Praha: Národní muzeum 1965. 69 s.<br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Jan Žižka z Trocnova: Demokratické a bojové tradice našeho lidu. Praha: Národní muzeum, Historické muzeum 1975. 93 s.<br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Jan Žižka z Trocnova: Demokratické a bojové tradice našeho lidu. Praha: Národní muzeum, Historické muzeum 1975. 93 s.<br />
 
DROBNÁ, Zoroslava: Husův dům. Praha: Společnost Husova muzea 1991. 31 s.
 
DROBNÁ, Zoroslava: Husův dům. Praha: Společnost Husova muzea 1991. 31 s.
  
== Zdroje: ==
+
== Zdroje: ==  
#<nowiki><references/></nowiki> ČRo Dvojka. ČRo Dvojka [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/hrad-unikat--1113826  
+
<references />
 +
#ČRo Dvojka. ČRo Dvojka [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/hrad-unikat--1113826  
 
#SKLENÁŘ, Karel a BLÁHOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 726 s.
 
#SKLENÁŘ, Karel a BLÁHOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 726 s.
 
#Sborník k osmdesátinám Zoroslavy Drobné, NM Praha 1987, (strojopis).
 
#Sborník k osmdesátinám Zoroslavy Drobné, NM Praha 1987, (strojopis).
 
#Wikipedia. Wikipedia [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zoroslava_Drobn%C3%A1
 
#Wikipedia. Wikipedia [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zoroslava_Drobn%C3%A1
 +
 +
– Dominika Doležlová –

Aktuální verze z 31. 1. 2016, 22:47

(22. 12. 1907 Brno – 21. 6. 1988 Brno)

Kunsthistorička a archeoložka, kurátorka výstav o středověkém umění a kultuře, autorka vědeckých monografií o umění z období 14.–18. století.

Život a profese:

Narodila se roku 1907 v Brně. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala estetiku a dějiny umění v semináři Eugena Dostála, jenž byl na Masarykově univerzitě v Brně zakladatelem tohoto oboru. V roce 1933 získala na FF MU v Brně titul PhDr. V předválečných letech pracovala v Městském muzeu v Brně a jejím významným počinem byla instalace Lapidária v křížové chodbě františkánského kláštera. Počátkem okupace byla kvůli levicovým názorům vězněna a roku 1939 musela u muzea odejít. Krátce pracovala v Archivu hl. m. Prahy pod vedením profesora Václava Vojtíška. Od ledna roku 1940 působila v oddělení historické archeologie Národního muzea v Praze. Zde v letech 1941–1942 připravovala pod vedením Josefa Opitze publikace o Lapidáriu. Dlouhodobě byla redaktorkou Časopisu Národního muzea, kde publikovala recenze a odborné studie o umění z období 14.–18. století. Vědecky spolupracovala s kunsthistorikem Vladimírem Denksteinem, jenž se zabýval středověkým výtvarným uměním. V období 1956–1970 byla vedoucí oddělení historické archeologie. Roku 1952 byl pod jejím vedením uspořádán archeologický výzkum obléhacího tábora z 15. století u Nového hradu u Kunratic[1]. Byla členkou mezinárodní muzejní organizace ICOM (Český výbor Mezinárodní rady muzeí) a působila jako členka vědecké rady Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Konec života strávila v rodném Brně.

Po absolvování studia na FF MU v Brně se věnovala gotickým památkám a již během války zpracovávala drobné monografie o významných architektonických a sochařských dílech z tohoto období. Publikovala drobné sešitky v edici Poklady národního umění. Od 50. let soustředila svou činnost na vytváření monografií zabývajících se uměním doby husitské (iluminované rukopisy, kresby a Jenský kodex), na archeologický výzkum Nového hradu u Kunratic a dále byla kurátorkou 7 výstav (Husitské revoluční hnutí 1953; Česká vesnice ve středověku 1956; Jiří z Poděbrad a jeho doba 1958; Středověká keramika v Československu 1963; expozice pro Husův památník 1965; Obrazy z českých dějin 1968). Publikovala mnoho odborných studií věnujících se uměleckým řemeslům, historii středověkého odívání, církevní výšivce i keramice. Svými texty doprovázela mnoho fotografických publikací o českých středověkých památkách. Ke konci kariéry se zabývala pořádáním pozůstalosti a památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera.

Dílo:

Drobné monografie:
DROBNÁ, Zoroslava: Farní chrám sv. Jakuba v Brně. Praha: Vyšehrad 1940. 16 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Karlův most. Praha: Vyšehrad 1940. 16 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Předklášteří u Tišnova. Praha: Vyšehrad 1940. 14 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Basilika sv. Prokopa v Třebíči. Praha: Vyšehrad 1941. 14 s.
POKORNÝ, Václav a DROBNÁ, Zoroslava: Benediktinský klášter v Rajhradě. Praha: Vyšehrad 1942. 21 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Národní museum. Praha: Orbis 1958, 1 svazek (nestránkováno).
DROBNÁ, Zoroslava a PŘENOSILOVÁ, Věra: Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera. Praha: Národní muzeum 1999. 33 s.

Monografie:
DROBNÁ, Zoroslava: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské (1350–1450). Praha: Naše Vojsko 1956. 101 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Lapidarium Národního musea: sbírka architektonické plastiky 11. až 19. století. Praha: SNKL 1958. 180 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Jenský kodex: husitská obrazová satira z konce středověku. Praha: Odeon 1970. 80 s.

Katalogy výstav:
DROBNÁ, Zoroslava: Iluminované nejkrásnější rukopisy knihovny Národního muzea v Praze. Praha: Národní muzeum 1965. 69 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Jan Žižka z Trocnova: Demokratické a bojové tradice našeho lidu. Praha: Národní muzeum, Historické muzeum 1975. 93 s.
DROBNÁ, Zoroslava: Husův dům. Praha: Společnost Husova muzea 1991. 31 s.

Zdroje:

  1. 1
  1. ČRo Dvojka. ČRo Dvojka [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/hrad-unikat--1113826
  2. SKLENÁŘ, Karel a BLÁHOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 726 s.
  3. Sborník k osmdesátinám Zoroslavy Drobné, NM Praha 1987, (strojopis).
  4. Wikipedia. Wikipedia [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zoroslava_Drobn%C3%A1

– Dominika Doležlová –