Zobrazení zdroje stránky Berta Liebscherová-Havlíčková

(4.7.1864 Lovčice u Klatov - 10.4.1954 Praha)

'''Malířka, ilustrátorka a profesorka kreslení a výtvarné výchovy.''' 

== Život a profese ==
Pocházela z harmonického rodinného prostředí, které jí dalo do života pevný základ. Dětství i mládí prožila s rodinou uprostřed přírody, která zásadně ovlivnila její tvorbu, neboť jedním z hlavním motivů její tvorby byly motivy květin. Vzdělání z domova si doplnila dvěma posledními ročníky Vyšší dívčí školy v Praze. Díky studiu v Praze se Berta dostala přímo do středu umění, literatury a divadla. Byla aktivní členkou Amerického klubu dam, prvního českého ženského spolku, který vznikl z iniciativy Vojty Náprstka v roce 1865.

V letech 1887-1891 studovala na uměleckoprůmyslové škole na dámském oddělení pro kreslení. Studovala pod vedením profesora Schikandera, Františka Ženíška, Josefa Václava Myslbeka či Adolfa a Karla Liebschera.

Po absolutoriu se stala asistentkou u profesora Pinkase na Vyšší dívčí škole. Zde prokázala velké pedagogické schopnosti a vyspělost ve vyučovacích metodách malby. Na popud zemského inspektora se poté začalo jednat o jejím jmenování profesorkou. Rakouské úřady se jmenováním dlouho váhaly, tím spíše, že v této době žádný z okolních států neměl ženskou profesorku, nakonec se však Berta stala první středoškolskou profesorkou. Po necelých dvou letech se provdala za Františka Liebschera, opustila profesorské místo a začala se více věnovat vlastní malířské tvorbě.

== Dílo: ==

==== Komentované dílo: ====

Celé dílo je založeno na obdivu ke kráse přírody. V její tvorbě dominují motivy krajin a květin. Věnovala se také staropražským motivům a ilustracím. Typické jsou pro její tvorbu akvarely, olejomalby a uhlokresby.

Pozdní veřejný debut malířky Berty Liebscherové-Havlíčkové je zajímavý, protože představuje nejen řídký případ ženy-výtvarnice ve 2. polovině 19. století, ale také protože první výstava umělkyně se konala v jejích 82 letech. Berta zůstávala v ústranní, svou tvorbu nevystavovala, ale spíše ji uchovávala v rodinném a přátelském kruhu. Výtvarně se vyvíjela mimo výrazné proudy soudobého vývoje. 

Svou tvorbu dovršila malbou květin, byť se vždy chtěla věnovat figurálnímu malířství.

Pro její tvorbu květin je typická vnímavost pro barvu a precizní náčrty detailů květů, ve kterých se odráží realismus. Dílo Berty Havlíčkové-Liebscherové je neokázalé a velmi skromné, ale i nezatížené vedlejšími myšlenkami na úspěch či soustředěním na určitý výtvarný směr. V malbách se odráží její vytříbený cit pro barvy. Dále se věnovala malbě krajiny, kterou pozorovala během svých četných venkovských pobytů. 

== Zdroje: ==
KUBÍČKOVÁ, Jarmila a Jarmila GLAZAROVÁ. Berta Liebscherová-Havlíčková : květiny a krajiny : 65. výstava Krásné jizby Vydavatelstva Družstevní práce, od 6. do 22. února 1946 / Jarmila Kubíčková. 1946.

TOMAN, Prokop a TOMAN, Prokop Hugo. Nový slovník československých výtvarných umělců. 5., opr. vyd. Praha: Ivo Železný, 2000. 2 sv. (218, 224 s.). ISBN 80-237-3633-7.

KŘÁPKOVÁ, Petra. Americký klub dam [online]. Brno, 2007 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/146369/ff_b/AmerickyKlubDam.txt. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Aleš Filip, PhD.