Marie Červinková (roz. Riegrová)

(9. 8. 1854 Praha – 19. 1. 1895 Praha)

Česká spisovatelka a libretistka, filantropka a osvětová pracovnice.

Život a profese:

Marie Riegrová byla nejstarší dcerou politika Františka Ladislava Riegra a Marie Riegrové-Palacké. Jak je zřejmé z jejích deníků (podrobných denních záznamů), svých rodičů a především otce si velice vážila a vzhlížela k nim. V denících (které si vedla již od roku 1865, tedy asi od deseti let) obšírně popsala cesty, které s otcem často a ráda absolvovala, případně si do nich přepisovala i otcovy projevy. Byla tak horlivou pisatelkou, že si způsobila onemocnění pravé ruky, které jí občas nedovolovalo psát, avšak vždy si vše co nejlépe zapamatovala, aby to mohla zapsat později. Vzdělání se jí dostalo převážně díky soukromým učitelům. Vystřídala také několik učitelů hudby. Bohaté zkušenosti a jazykové znalosti získala také během cest po Francii a Itálii. V roce 1874 se provdala za Václava Červinku, ředitele hospodářství na Malči, který se rovněž zajímal o literární a hudební tvorbu. Po vzoru své matky se Marie Riegrová-Červinková věnovala filantropické a sociálně osvětové činnosti (Marie Riegrová-Palacká se významně zasloužila o rozvoj sociální pomoci druhým, díky ní byla například založena první česká mateřská škola U Sv. Jakuba). Dílo Marie Červinkové-Riegrové je opravdu rozsáhlé. Její literární činnost se ubírala několika směry. V jednom z nich se soustředila na dobročinnost – dokonce zpracovala heslo Dobročinnost do Ottova slovníku naučného). Vystupovala na veřejných přednáškách a publikovala v časopisech (hlavně v Časopisu učitelek a Nedělních listech) na témata jako například Ochrana chudé a opuštěné mládeže (1887), Noviciat práce a ochrana pracující mládeže (1887), Komu a jak pomoci (1888), O nalezencích v Čechách (1888), aj. Její literární činnost se ale také ubírala uměleckým směrem, v časopisu Květy publikovala některé své básně a povídky (které později vyšly i jako sbírky, např. Slovanské zpěvy (1877), Letní sen života a jiné povídky (1891)). Psala též libreta, především k Dvořákovým operám (Dimitrij, Jakobín), na přání samotného P. I. Čajkovského přeložila libreto Evžen Oněgin. K jejímu dílu patří také životopisy. Napsala životopisný nástin Bernard Bolzano (1893), Vlastní životopis Františka Palackého (1885), a také životopisy svých vlastních rodičů, Marie Riegrová rodem Palacká, její život a skutky (1892) a František Ladislav Riegr, obraz životopisný (1890). Ve svých celoživotních podrobných deníkových záznamech popisovala hlavně politickou situaci, tehdejší události a osobnosti, se kterými se důvěrně znala nebo je potkala. Vždy je velice podrobně vykreslila nejen po stránce psychické, ale i fyzické. Poznámky byly shromážděny do dvou obsáhlých knih Zápisky I. a Zápisky II. Její náhlá smrt (zemřela na mozkovou embolii) v roce 1895 zarmoutila celou tehdejší společnost, o čemž svědčí dobové nekrology./1/ Vzpomínají na paní Marii jako na ušlechtilou dámu bystrého ducha, která nikdy neustala v práci a byla vzorem pro všechny mladé dívky a ženy.

Poznámky:

1/ Marie Červinková-Riegrová (nekrolog). Časopis Světozor 1 1895, roč. 29, čís. 11, s. 131. Dostupné online na http://archiv.ucl.cas.cz.  [cit. 2015-03-30].

Dílo:

ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie a SAK, Robert, ed. Bernard Bolzano. 2., samost. vyd. Mladá Vožice: Městský úřad Mladá Vožice, 2001. 63 s., [14] s. obr. příl. ISBN 80-238-7443-8.

ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie. Bernard Bolzano: životopisný nástin. V Praze: M. Červinková-Riegrová, 1881. 56 s.

ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie a BURGHAUSER, Jarmil, ed. Dimitrij: opera ve 4 jednáních: libreto. 1. vyd. Praha: SHV, 1961. 147, [1] s. Operní libreta Antonína Dvořáka; Sv. 2. PUŠKIN, Aleksandr Sergejevič. Eugenij Oněgin: lyrické scény. Překlad Marie Červinková-Riegrová. 8. vyd. V Praze: Fr. A. Urbánek a synové, 1929. 56 s. Urbánkova bibliotéka operních a operetních textů. Řada II; sv. 56.

ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie. Jakobín: libreto zpěvohry o 3 jednáních na text Marie Červinkové-Riegrové. 2. vyd. Praha: SHV, 1962. 92, [2] s. Operní libreta. Ř. 1; sv. 11.

ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie. Letní sen života a jiné povídky. 2. vyd. V Praze: A. Neubert, 1919. x, 353 s. Výběr ze spisů Marie Červinkové-Riegrové; sv. 1.

ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie. Marie Riegrová rodem Palacká: její život a skutky. V Praze: Nákladem obce pražské, [1892]. 196 s., [3] l. obr. příl.

ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie. Riegrova matka. Praha: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1921. 86 s. Výběr ze spisů; sv. 2.

PALACKÝ, František a ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie, ed. Vlastní životopis Františka Palackého. V Praze: M. Červinková-Riegrova, 1885. 39 s., [2] l. obr. příl.

ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie a VOJÁČEK, Milan, ed. Zápisky I. Vyd. 1. Praha: Národní archiv, 2009. ISBN 978-80-86712-55-0.

ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie a Milan VOJÁČEK. Zápisky II. Vyd. 1. Praha: Národní archiv, 2013. ISBN 978-80-7469-024-2.

ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie. Zmařená svatba: národní opera ve třech jednáních. V Praze: Mikuláš a Knapp, [1879]. 40 s. Knihovna operních a operetních textův; sv. 14.

Zdroje:

Primární:

Červinková-Riegrová, Marie. Zápisky II. Národní archiv. Praha, 2013. Červinková-Riegrová, Marie. Dobročinnost. In Ottův slovník naučný (7. díl). Praha, 1893. s.721–723.

Sekundární:

Marie Červinková-Riegrová (nekrolog). Časopis Světozor 1 1895, roč. 29, čís. 11, s. 131. Dostupné online na http://archiv.ucl.cas.cz. [cit. 2015-03-30].

Marie Červinková-Riegrová (nekrolog). Zlatá Praha 1 1895, roč. 12, čís. 11, s. 130. Dostupné online na http://archiv.ucl.cas.cz. [cit. 2015-03-30].

Coufalová, Vlaďka. Dobročinné aktivity Marie Riegrové-Palacké a Marie Pape-Carpantier ve prospěch reformy předškolního vzdělávání v 19. století. In: Člověk (časopis pro humanitní a společenské vědy). Dostupné online na http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2010102509. [cit. 2015-04-50].

Řeboun, Ota. Opožděná zpráva Palackého vnučky o stavu národa (rozhovor s Milanem Vojáčkem, vedoucím badatelem týmu, který sestavil zápisky Marie Riegrové-Červinkové a upravil je do podoby knižního vydání). Dostupné online na http://www.literarky.cz/politika/domaci/2097-opodna-zprava-palackeho-vnuky-o-stavu-naroda. [cit. 2015-04-12].

– Petra Baštanová –